Při expedici do Dakaru šlo o život, legenda skončila v krvi

Před třiceti lety byl na Rallye Dakar senzačně jako "zelenáč" třináctý, nyní o 30 let později si strastiplnou cestu z Paříže až k Růžovému jezeru na historické liazce zopakoval. Řidič Jiří Moskal s pomocí posádky tak uctil památku těch, kteří se o první československý úspěch na Dakaru zasloužili, ale dnes už nejsou mezi živými. A nechybělo moc a přidal se k nim i samotný Moskal. Toho totiž srazilo z motorky auto a podle slov ostatních zúčastněných mu šlo o život.

Po celou cestu se posádka repasované liazky ve složení Moskal, Ježek a Pour za doprovodu motocyklisty Šímy a dalších v asistenčním voze setkávala s problémy, které by nikdo "nevymyslel". Ať už jde o setkání se samozvaným ministrem turismu v Mauretánii, problémy se sněhem v Maroku či špatnou naftou. "To je prostě Afrika," zaznělo několikrát během tiskové konference u příležitosti úspěšného návratu do Čech.

K tomu nejdramatičtějšímu okamžiku celé expedice ale došlo v momentě, kdy se Moskal svezl pár metrů na motorce. "Ujel jsem asi 300 metrů, když na výjezdu z parkoviště do mne nepochopitelně najelo místní auto. To mi dalo takovou facku," popisoval pětašedesátiletý řidič. Naštěstí, i přes zle vypadající střet, z toho vyšel poměrně dobře. "Asi o štítek motorky jsem si skalpoval část hlavy, pak jsem dopadl na dodávku a až teprve poté na zem," dodal.

Kolegové z týmu mluvili o nehodě vyděšeně. "Bylo tam spousta krve, vypadalo to hrozně," shodovali se. Vše nakonec i zásluhou dobrých kontaktů v Dakaru dopadlo dobře. "Na ošetření jsem byl v místní soukromé klinice, kam mě převezli díky našim známostem. Ale dostat se do státního zařízení, tak jsme nemuseli vypravovat mojí cestu domů, ale rovnou se mohla shánět cínová rakev," podotkl k dramatickému dění v hlavním městě Senegalu.

Po odjezdu z Dakaru je ale smůla neopustila. Po prvotních problémech na hranicích se sice dostali do Mauretánie, ale zde se "zbláznila" Šímova motorka, která začala sama od sebe startovat nebo troubit. A do toho jim byla zadržena i liazka. "Nevíme, jak to v téhle zemi funguje. Ale existuje zde postava samozvaného prezidenta turismu, kterého všichni úředníci poslouchají a přes kterého se dají tyhle věci vyřešit," vykreslovali členové posádky místní poměry. Hlavním důvodem pro zadržení byla údajně nepravdivá informace uvedená na internetových stránkách akce o zabití turisty na tomto území ve spojení s průběžně konaným Africa Race. "Museli jsme změnit obsah našich stránek, aby nás pustili dále, a uvést, že se k nám zde chovají mile," dodali.

Hospoda ve slumu

Průvodcovské role se v rámci výpravy zhostil zkušený novinář na motocyklu a účastník šesti ročníků dakarského závodu včetně toho amerického Jaroslav Šíma, který měl s trasou velké zkušenosti. Ostatní si jeho činnost velmi chválili. "Byli jsme v rybářské vesnici. Jak ji popsat? Představte si nejhorší slum, který si vůbec dokážete představit. Přístřešky postavené z klacků přikryté igelity. My tam projížděli. A Jára najednou slezl z motorky, otevřel někam dveře, a když vylezl, tak držel v ruce vajíčko udělané natvrdo a okusoval ho. A hned na nás volal: "Pojďte, tady je hospoda!" A vevnitř byly dvě plazmové obrazovky, na jedné běžel fotbal, na druhé zase nějaká voda," uvedl manažer týmu Petr Kotek.

Z tamního jídla jsme měli obavy. "Ale když vás pozve třeba starosta obce, tak se nedá nic dělat," vyprávěl Šíma. "Byli jsme v sirotčinci, kde nás posadili mezi místní děti. Byla pro nás připravena hostina. Já seděl u stolu se šesti malými černoušky. Jenomže ty děti to jedí ze stejného talíře, lžíce olizují a tou olízanou lžíci pro mne vybrali to nejlepší a dali to přede mne. A sliny jsou vážně hodně nebezpečné. Jenomže co máte dělat, nešlo to odmítnout. A vidíte, stále jsem tady a žiji," dodal. Strach například z eboly, která je v médiích často proklamována, však neměli. "V těchto zemích ani nebyla zjištěna," doplnil.

Kromě speciální stravy uzpůsobené pro armádu a zásobami zabalenými z domova disponovala dobrodružná expedice i tradičními českými paštikami Májka. "Díky péči Hamé jsme měli co na chleba, který fungoval do poslední chvíle. Měl jsem s sebou šest bochníků," řekl Moskal. Výprava se musela vyrovnat i s horšími skladovacími prostory. "Veškeré jídlo bylo v bednách nebo v krabicích. Kromě kufříkové ledničky, která moc nefungovala, se celá výprava potýkala s absencí chladícího spotřebiče," doplnil. 

A jaký osud čeká opravenou liazku společně s výpravou v dalších měsících? "Bivak rozděláme na připravované Roadshow po republice. Poprvé to bude začátkem března na pražském výstavišti v Holešovicích v rámci výstavy Motocykl," uvedl Tomáš Pour, který slavný kamion zachránil z kopřiv a uvedl ho do provozuschopného stavu. Další osud legendárního auta je ovšem nejasný. "Dostal jsem nabídku od muzea," přiznal rozpačitým hlasem Pour. "Ale nevím, co bude," dodal na závěr.