Postřehy Terezy Velikovské
Chmurami prosvítá úsměv, faktor Plekanec zafungoval

Jako by se ve Stockholmu nad českým týmem náhle rozjasnilo. Po počátečním trápení se nakonec probojoval do čtvrtfinále, kde začíná s čistým štítem. O to, že stoupla úroveň české hry i sebevědomí zdeptaného týmu, se výrazně přičinil útočník Tomáš Plekanec. I díky jeho přínosu začínají po zpackaném úvodu šampionátu Češi opět mluvit o vidině úspěchu v podobě medaile.

Už v zápase s Kanadou podal český tým o sto procent lepší výkon než v předchozích střetnutích. K velkému smutku ale Češi prohráli 1:2 smolným gólem po samostatném průniku Skinnera. A nastaly hodiny hrůzy. Svěřenci kouče Aloise Hadamczika si na hotelu hryzali nehty a čekali, zda Norsko překvapivě neporazí suverénní Švýcary. To by byl konec nadějí a historický neúspěch českého hokeje.

Švýcarsko ale zvítězilo 3:1 a po celém Stockholmu se ozvalo sborové české oddechnutí. "Máme to ve svých rukou," věděli Češi. Do zápasu o všechno, který v úterý sehráli s Nory, už měl Hadamczik navíc k dispozici další skutečně hvězdné posily, útočníka Tomáše Plekance a obránce Marka Židlického. Ten se spontánně rozhodl týmu přijet pomoci, přestože stále nemá podepsanou novou smlouvu.

A léčba zabrala. Český tým začal konečně střílet góly, Norům jich v rozhodujícím střetnutí o postup do čtvrtfinále nasázel hned sedm. O tři první, které český tým nakoply ke kanonádě, se během deseti minut postaral svými přihrávkami právě Plekanec. Ten dokázal probrat dva dosud mlčící střelce - Jiřího Tlustého a Tomáše Fleischmanna.

Hráči zvedli hlavy a pozitivní nálada byla vidět hned při průchodu mix zónou. Jindy jí hráči procházeli se sklopenou hlavou a smutným pohledem, nyní už byl na jejich tváři vidět úsměv a hokejisté hovořící s novináři schytali od svých spoluhráčů nejeden přátelský štulec do zad. Jak poznamenal hned po zápase Zbyněk Michálek, celý tým touží dokázat, že kritikové neměli pravdu.

Zatímco ještě v neděli hrozila Čechům historicky první neúčast ve vyřazovacích bojích mistrovství světa, v úterý už z jejich úst zaznívala opatrná medailová přání. Ta, která při účasti zámořských hvězd plnila média před začátkem šampionátu a poté postupně utichla.

Tým měl ale celou dobu v paměti rok 2010. Češi tehdy na šampionátu v Německu paběrkovali, nakonec však senzačně brali zlato. Může se ale takový průběh zopakovat i letos? Prvním úkolem, kteří musí Češi v cestě za cenným kovem splnit, je odveta. Švýcaři ve skupině český tým přejeli 5:2. O tom, kdo z této dvojice by si za výkony předvedené v základní skupině zasloužil postup, není pochyb. Ale takhle to přece v hokeji ani v životě nefunguje...