Běloruské hity
Obehraný song "Hokejové MS"
07.05.2014 16:00 Glosa
Obehraná písnička, rutinní podívaná, která kvůli své samozřejmosti až tak moc netáhne. Takové nálepky přistávají každoročně na tváři hokejového mistrovství světa. Letos navíc magnet celého podniku oslabila ještě olympiáda v Soči, která byla pro hráče i fanoušky jasným vrcholem. Dává tahle akce tedy ještě vůbec smysl? A proč se na ní vlastně dívat?
Názory, že hokejový šampionát je kvůli své roční periodicitě tak trochu nudnou záležitostí, bují jako vyprahlý trávník po vydatném dešti. Pro některé hráče ztrácí prestiž, v kulise jarních radovánek na něj občas dochází chuť i hokejem přesyceným fanouškům.
Zaznívají hlasy, aby se hokej inspiroval fotbalem, kde se vrcholné akce, mistrovství světa a Evropy, střídají po dvou letech. Kdyby byl hokejový šampionát jednou za dva roky, určitě by stoupla i jeho prestiž. A hráči by každoročně přijímané pozvánky neházeli bezhlavě do koše.
Realita je ale jiná a na roky dopředu nasmlouvané sponzorské smlouvy a další kontrakty takovou změnu hned tak neumožní. I když není žádným tajemstvím, že tahle záležitost hokejovým bossům vrtá hlavou.
Přesto ale existují pádné důvody, kvůli kterým stojí za to hokejový šampionát nezatracovat. Každý rok totiž přináší nezapomenutelné příběhy, často neuvěřitelné dílky hokejové mozaiky, které vytvářejí pestré koření historie celé ledové podívané. A v pátek startující šampionát v běloruském Minsku určitě nebude výjimkou.
Z politického hlediska MS tak trochu naváže na olympiádu v Soči, v jejímž středobodu stál prezident Vladimír Putin. Veřejnost i média se hrám ještě před jejich startem kvůli organizačním problémům a megalomanským investicím hlasitě vysmívaly, nakonec ale všechno klaplo a záchodky pro dva zůstaly spíše úsměvným mementem škarohlídství. Sportovci nešetřili chválou, o Soči často mluvili jako o nejlepších hrách, které zažili.
V případě Běloruska je zase ožehavá otázka lidských práv, která chátrají pod diktátorskou rukou Alexandra Lukašenka. Dokáže si i on pohlídat, aby se šampionát nezvrhl v protestní akci a svět místo hokeje neřešil jeho svérázné způsoby vládnutí? Nechme se překvapit.
Jisté ale je, že těch skutečně hokejových lákadel nabízí šampionát v Minsku spoustu. Po výbuchu v Soči si budou chtít spravit chuť Rusové, na jejichž soupisce září i jména jako Ovečkin nebo Mozjakin. Vyjde sborné reparát za nepovedenou domácí olympiádu?
Přežehlit hrboly na své pověsti potřebují po Soči i Češi. Trenéra Aloise Hadamczika vystřídal charismatický Vladimír Růžička, který bez vytáček prohlásil: "Do Běloruska si jedeme pro medaili. A samozřejmě toužíme po té nejdražší." Jako trenér už Růžička s reprezentací dvě MS vyhrál (2005 a 2010). Bude zlaté šampaňské stříkat i letos?
A jak se asi v národním dresu povede nezdolnému Jaromíru Jágrovi? A co hokejoví zelenáči Zaťovič, Vitásek a Zámorský, které čeká první velká akce mezi dospělými? Hodně zajímavé bude určitě sledovat dění na tribunách. Dokáže běloruské fandy hokej pohltit, nebo bude pohled mimo led připomínat ospalou podívanou z ranní jízdy busem?
Argumentů, proč si blížící se šampionát nenechat ujít, je ještě daleko víc. A o těch nejsilnějších teď možná ještě vůbec nemáme zdání. Rozhodně si MS pořádně užijte, on-line deník TÝDEN.CZ vás o průběhu celého turnaje i dění mimo ledy bude podrobně informovat.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.