Je to téměř stoprocentně jisté. Češi se vrátí na první místo v celkové návštěvnosti hokejových šampionátů. Na mistrovství světa v Praze a Ostravě chodí více diváků než loni v rekordním Bělorusku, a to v průměru o víc než tisícovku. Není divu. Fanoušci i hráči jsou organizací desátého českého šampionátu nadšeni.
Poloprázdné haly ve Švédsku a Finsku? Na dva, respektive tři roky staré obrázky můžete v Praze a Ostravě klidně zapomenout. Na šampionát v obou městech si ještě před vyřazovacími boji našlo cestu 555 710 diváků. To je více než konečné číslo na mistrovství světa, které se v Česku konalo v roce 2004.
Loni v Bělorusku návštěvnost zvyšovali rozdáváním lístků zdarma do škol a fabrik. Konečné číslo bylo ohromující: 643 434 diváků. Do té doby rekordní český šampionát byl překonán o víc než devadesát tisíc. Nyní drží Češi průměr 11 114 návštěvníků na zápas. Pokud se tento trend udrží (je jisté, že se návštěvnost vzhledem k vyřazovacím bojům ještě zvýší), měl by tuzemský šampionát hravě překonat laťku 700 tisíc prodaných vstupenek.
"Překonat tento rekord je ambicí každého pořadatele," řekla TÝDNU před šampionátem ředitelka komunikace organizačního výboru šampionátu Martina Kučerová. V tu chvíli byla možná až příliš skromná, mluvila zejména o překonání návštěvnosti předchozího pražského šampionátu. Atmosféra toho letošního však pohltila ještě víc fanoušků, než kdokoliv čekal.
"Fanoušci jsou fantastičtí. Užívají si zápasy, pak vyjdou před arény a všichni se dál baví," složil hold českému šampionátu prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel. A rozhodně nešlo o mazání medu kolem pusy.
Pořadatelé letošní šampionát zvládli skvěle. Dlouho před zápasy (i po nich) fanzóny tepají hokejovým šílenstvím. Nejen oblasti kolem hal v Praze a Ostravě připomínají hokejový babylon. Žádné náznaky agrese, naopak v přátelském duchu se mísí příznivci nejrůznějších národností i barev dresů.
Na rozdíl od předchozího pražského šampionátu se nikde nečeká, ač jsou obě haly často našlapané až po strop. Atmosféra uvnitř pak pohltí téměř každého. Bouřící kulisa už omámila kdekoho.
"Je skvělá, opravdu. Fanoušci jsou tady neuvěřitelní, hlasití... Jsou skvělí a můžete jim vzkázat, že tu byla výborná atmosféra," prohlásila největší hvězda šampionátu Kanaďan Sidney Crosby. "I když jsem kliďas a na střídačce i během zápasu se snažím nejít s nervama moc dolů nebo nahoru, tady mám husinu. Tohle se stává párkrát za život. Jsou to věci, na které se nezapomíná," uvedl kapitán českého týmu Jakub Voráček.
Když už postrádá atraktivitu hokej, o přerušení baví programy na kostkách nad ledem. Na ledě i v hledišti dovádějí maskoti Bob a Bobek, od jejichž kousků je často těžké obrátit zrak zpět k hokeji. Přestávkový program vyplňují živí hudebníci. Chvíli baví svými rytmickými vsuvkami bubeníci, za chvíli si kytarovými sóly říká o pozornost hráč na elektrickou kytaru. Jindy zase mixuje známé hokejové melodie DJ Roxtar nebo vyhrávají trumpetisté. Jen málokdo lituje investovaných peněz, proti jejichž ceně mnozí před šampionátem brojili. Tenhle zážitek za to totiž rozhodně stojí.
