V Česku se to stává tradicí. Velkou sportovní akci pořádanou v tuzemsku provázejí pohádkové postavy z populárního večerníčku. Během březnového atletického halového mistrovství Evropy byl maskotem Krteček, na současném hokejovém šampionátu zase diváky baví Bob a Bobek.
Jsou milé, vtipné, líbí se většině zahraničních hráčů i fanoušků a spoustě z nás přivodí nostalgii při vzpomínkách na sledování večerníčku v puntíkatém pyžamu s hrníčkem teplého kakaa. V tom všem se hokejoví maskoti s tím atletickým shodují. Jenže králíci z klobouku mají něco navíc. Něco, co Krtečkovi v březnu zoufale scházelo. A něco, co je pro roli maskota stejně tak důležité jako pro samotné hokejisty. Jsou akční.
Krteček se vizuálně povedl, zahraniční i domácí atleti si jej zamilovali a stal se jednou z hvězd šampionátu. Sportovci se s ním fotili a s nadšením pak hrnuli fotky společně s nadšenými komentáři na všechny sociální sítě.
Při výběru maskota se však tak trochu zapomnělo na to hlavní - na fanoušky. Ti si totiž s Krtkem příliš neužili. Tedy spíše vůbec. Slavná postavička z tužky Zdeňka Milera celé dny strávila přímo na dráze, kde většinu času jen tak postávala, sem tam se otočila, poskočila, nebo zatleskala. A když už se maskot pokusil o nějaký ten rychlý pohyb, působilo to hodně toporně. V cílové rovince se dopotácel za slavícím vítězem, plácnul si s ním a objal ho. Jenže to je tak všechno, čeho byl maskot schopný.
Že by se pohyboval mezi fanoušky, plácnul si s natěšenými dětmi, nebo dokonce tancoval na tribunách? Ani náhodou. S korpulentní postavou a kostýmem vážícím patnáct kilo to ani nebylo možné. Atmosféra na atletickém mistrovství v Praze sice byla fantastická. Nikoliv však díky Krtkovi. Ten ochozy rozhodně rozbouřit nedokázal.
To Bob a Bobek jsou v tomhle ohledu naprosto jiný šálek kakaa. Chvilku nevydrží na místě, pořád někde lítají. Tu křepčí přímo za hrací plochou, tu dovádějí na tribunách s partičkou fanoušků, tu na schodech tancují jako smyslů zbavení a tu zase v útrobách stadionu tříští nudu ve frontě na klobásu. Prostě je jich plná hala.
Bob a Bobek skvěle zapadli do českého hokejového šílenství. Vydařilo se zahájení turnaje, kdy přímo na hrací plochu doletěli v obrovském klobouku a následně s hokejkami a puky řádili na ladě. Skvělé je také jejich ztvárnění v zápasových grafikách. Žádné ztlumení světel a drsná hudba, vyloučené hráče na trestnou lavici provází veselá melodie z Večerníčku a legrační animované ztvárnění přestupku.
Tahle králičí dvojice oděná v českých dresech prostě baví. Během přestávek, komerčních pauz, ale i přímo při hře divákům často sklouzává pohled na kostku nad ledem nebo Boba a Bobka alespoň periferně hledají na tribunách. Někdy i tak trochu na úkor samotného hokeje. V ochozech to je často k vidění: Fanoušci jsou pohlcení hrou, nervózně hledí na led. Jakmile se ale kolem nich mihnou bílí ušáci, ihned vyskočí ze sedaček, aby se s nimi poplácali a vyfotili. I to svědčí o tom, jak si Boba a Bobka fanoušci zamilovali.
Přitom původně chtěl Český svaz ledního hokeje jako maskota mistrovství světa také Krtka. "Musím přiznat, že jsme také koketovali s myšlenkou, že by se maskotem stal Krteček," přiznal prezident ČSLH Tomáš Král. "Jenže je tam složitá situace s majiteli práv, takže to padlo," dodal s tím, že se svaz nedohodl s vnučkou autora Zdeňka Milera.
I proto nakonec kolem ledu poskakují králíci z klobouku. A je to jedině dobře, těžkopádný Krteček by jen těžko mohl nažhavit fanoušky tak jako neposední Bob a Bobek.
PŘIPOMEŇTE SI SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ HOKEJOVÉHO ŠAMPIONÁTU:
