Hokejové mistrovství světa skončilo stejně jako v předchozích čtyřech letech velkým zklamáním. Čeští reprezentanti tentokrát prohráli ve čtvrtfinále s Ruskem a opět nedosáhli ani na jednu z medailí. Skončili sedmí. Čekání na zisk cenného kovu se tak zase prodlužuje. A to i přesto, že trenér Jandač vybudoval poměrně slušný kádr. Zajímavý mix mládí a zkušenosti však nenaplnil potenciál a sen o úspěchu se rozplynul. Proč budou čeští hokejisté moci sledovat závěrečné bitvy o titul světového šampiona jen v televizi? A na co se bude vzpomínat?
Orlov, Kučerov a Panarin svými góly rozhodli ve čtvrtečním odpoledni čtvrtfinálový duel s Čechy a posunuli Rusko do semifinále. Český národní tým se s Paříží i světovým šampionátem nakonec musel rozloučit. Po porážce zbyla jen hořká pachuť, Češi totiž měli na lepší výsledek.
1. Zámořské posily? Očekávání se nenaplnilo
V kádru pro letošní MS se stejně jako každý rok objevilo několik hvězdných jmen ze zámořské NHL. Obranné řady vyztužil například bijec Radko Gudas, v útoku měli tvrdit muziku Voráček, Pastrňák či Plekanec. Přestože se snažili odvést kvantum práce, rozhodně nezazářili tak, jak se od nich čekalo.
Pastrňák s Plekancem se k týmu připojili až v Paříži a zpočátku bylo znát, že si tým ještě musí sednout. Talentovaný mladík z Bostonu postupně sbíral body za asistence, dlouho se ale nemohl trefit. V zámoří přitom v uplynulém ročníku platil za nebezpečného snajpra. I když se nakonec stal nejproduktivnějším Čechem, fanoušci ale doufali ve víc.
Ještě daleko hůř se vedlo Tomáši Plekancovi. Hrdému patriotovi, který neodmítne žádnou reprezentační pozvánku, se letošní šampionát absolutně nevyvedl. Odvedl sice sice kvantum černé obranářské práce, nedokázal však vsítit ani jeden gól. Před čtvrtfinálovým duelem dokonce putoval až do čtvrté lajny. Moc se nemohl předvést ani Vladimír Sobotka, jenž do Francie dorazil ještě později. V zápasech, v nichž nastoupil, ale vyloženě nezklamal. Chyběl jenom větší klid v koncovce.
Asi nejlepší vyšel z hodnocení expertů i fanoušků řízný Gudas. Neúnavně rozdával hity, bojoval a připisoval kanadské body. Po právu pak byl vyhlášen i mezi nejlepšími třemi Čechy na turnaji.
2. Borci z Evropy se neztratili, někteří jsou příslibem
Rutta, Šulák a jim podobní? Pro hokejové příznivce, kteří nehltají každý zápas extraligy či rakouské EBEL, byla některá jména v nominaci velkým překvapením. Pro ty, kdo dění na domácí scéně nepřetržitě sledují, už o takový šok nešlo. Oba patřili mezi lídry svých týmů v ligových soutěžích a velký potenciál ukázali rovněž v reprezentaci. Stejně tak litvínovský Robin Hanzl. I když se jednalo o jejich první velké akce, na ledě se neztratili.
Neztratil se ani Lukáš Radil, jenž byl v KHL hodně platným hráčem Spartaku Moskva a svou kvalitu ukázal i na MS. Obrany soupeře dobře provětrávala i sehraná dvojice z Liberce, jež oprášila starou spolupráci zpoza Ještědu. Tradičně užitečným hráčem byl i Roman Červenka. Trochu víc naopak mohl přidat Jan Kovář. Ten sice zařídil vítěznou branku proti Finsku, jinak ze sebe ale nevyždímal tolik, kolik dokáže v dresu Magnitogorsku.
3. Kanadská prohra a finský "zázrak"
Hned první zápas si Češi střihli se silnou Kanadou a i přes relativně jednoznačnou prohru převedli velice pohledný hokej. Jejich představení bylo příslibem do dalšího průběhu turnaje. S papírově slabšími soupeři si Češi až na Švýcary poradili. A po velkém boji dokonce porazili Finy. Utkání mělo velký náboj už jenom proto, že český tým prohrával 0:3 a dokázal vývoj skóre otočit. Triumf v prodloužení nakonec dokonal Jan Kovář.
4. Herní problémy? Špatná produktivita a nevyužité přesilovky
Bělorusku další čeští reprezentanti šest branek. S přehledem pak porazili také Francii a Slovinsko. V duelu proti Norsku ale marně dobývali soupeřovu branku a body se jim podařilo vyhrát až v prodloužení. Se Švýcarskem dokonce ztratili všechny tři body.
Proti lepším týmům se Češi nedokázali tak snadno gólově prosadit. To se později ukázalo i ve čtvrtfinále. Podobně jako špatná koncovka v přesilových hrách a horší disciplinovanost. Vždyť čtvrtfinále rozhodl jeden gól, jenž padl chvíli po ubráněné přesilovce, druhý navíc přímo během ní. Jandačovi svěřenci se ze zápasů a chyb ve skupině dostatečně nepoučili a v osudném čtvrtfinále na ně doplatili.
5. Parádní výkony brankářů
Česká brankářská škola se vždycky řadila k těm nejlepším a gólmanský post byl jedním z pilířů týmu. V základní skupině se o zápasy střídali Mrázek s Francouzem. A ani jeden z nich nezklamal, oba předváděli výborné a koncentrované výkony. I když se pro čtvrtfinále do branky spíš počítalo s Mrázkem, jenž je ošlehaný zápasy NHL, do české klece nastoupil méně zkušený Francouz. Výsledek 0:3 je pro něj hodně krutý, ruské střelce totiž ve spoustě dalších šancí vychytal a až do poslední chvíle držet nad vodou české naděje.
6. Škatulata, hýbejte se aneb Holík sem a Kubalík tam
Na první pohled se to může zdát jako nepodstatná věc, ale drobná škatulata mohla určitým způsobem narušit atmosféru, která by měla být dokonale vypilovaná tak, aby byl tým pro důležité boje v tom nejlepším rozpoložení.
Jedná se o případ Kubalík. Ostrostřelec z Plzně byl do Paříže povolán na poslední chvíli. I když totiž strávil s týmem přípravu, do závěrečné sestavy se trenérovi Jandačovi nevešel. Kvůli zranění ale nakonec do Francie odletěl. Aby se pak přímo na místě dozvěděl, že zase může jet domů. Jeho konkurent Holík, který původně na MS neodcestoval, se totiž dal zdravotně dohromady. Nedlouho poté, co se oba hráči v Paříži vyměnili, se Holík pakovat zpátky domů - v tréninku ho totiž zranění začalo zase limitovat.
Faktorů, které ovlivnily konečný výsledek, by se dalo najít daleko víc. Stejně tak pozitiv, jež by si reprezentanti měli odnést do budoucna. Jedna věc je však pro letošní rok jasná - ani tentokrát se Češi na medailové pozice nedostanou.
