Olympijský blog
O drahotě, (ne)domluvě a kolébajících se maskotech v Soči
08.02.2014 18:00 Od zvláštního zpravodaje
"Dovolte mi, abych byl čímsi jako vaším maskotem." Těmito slovy ve svém krátkém projevu pozdravil prezident Miloš Zeman český olympijský tým a při příležitosti oficiálního otevření Českého domu v dějišti zimních her symbolicky přestřihl pásku. Tak, a je to se vším všudy. Češi v Soči rozložili tábor, kde se mají znovu slavit medaile. Oproti předloňskému Londýnu je sice tentokrát v mnohem skromnějších podmínkách, ale v podobné kovové žně se doufá znovu. Kéž tomu tak bude.
Ať už někdo zatouží po chlazené "plzničce", ruském boršči či jakési tradiční české chuťovce, musí si pro ni nějaký kus dojet. Czech House schovaný mezi patrovými hotely totiž leží v městské části Adler.
Není to nějak závratně daleko, ale pořád je to zhruba 15 kilometrů od olympijského parku a ještě dál od hor a hledání tady zkrátka vyžaduje určitou dávku trpělivosti. Anebo peníze za taxík, který vám kromě svezení nabízí i nostalgické vzpomínky na dávná léta. V Soči totiž nejezdí jen moderní "fára", ale například i starý žigulík třináctistovka.
Jenže i ten v přepočtu na koruny může stát tisícovku, což není úplně málo, obzvlášť když s ním pořád ještě nemáte vyhráno. Jeden kolega sice zaplatil podobnou sumu a řidič ho odvezl do Adleru, ovšem na úplně jiné místo. Někdy je zkrátka lepší spolehnout se na autobusový řád.
V Soči totiž nikdy nevíte. Od pátečního zahájení se na 16 dní stalo multikulturním centrem, jenže většina zdejších Rusů neřekne anglicky ani větu. Původně jsem úspěšnost odhadoval na jeden úspěšný pokus z šesti, ale po sobotní zkušenosti s hledáním "čekhauzu" kurz bleskově narostl. Čekal bych to ještě od prodavačů v marketu, možná i od policejních uniforem, ale ne u drtivé většiny dobrovolníků či recepční na hotelu. Neuspějete dokonce ani na letišti před zaměstnanci vnitrostátních aerolinek, kteří vydávají letenky. Chápete?
Jedním z faktorů vystihujících Soči je drahota. Pro představu, jídlo je tu asi třikrát dražší než u nás, v horských střediscích si dokonce musíte kromě 220 korun za pivo připlatit i za to, abyste si vůbec mohli v podniku sednout. Slyšel jsem o zkušenosti jednoho páru, který si vyšel do jedné místní načinčané kavárny a za dvě kafe s dezertem zaplatil patnáct set. Pořád mluvíme o korunách.
A tak se asi není čemu divit, když se Český dům v porovnání s Londýnem výrazně uskromnil. Nakonec hlavní důvod potvrdil i šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Podle něj sice pořadatelé tlačili na výpravy, aby svá centra otevřely v rámci olympijského komplexu, jenže za stan o rozloze 1500 metrů čtverečních požadovali čtyři miliony eur (110 milionů korun), což je rozpočet ČOV na celý olympijský cyklus. Podlažní stan by vyšel na dvaapůlkrát tolik. Jen pro srovnání - za čtyřikrát větší prostory v centru Londýna Češi předloni zaplatili milion liber (30 milionů korun). Tehdy jim ostatní země jen tiše záviděly.
Je dostatečně mnoho sportovních disciplín, v nichž nám pro změnu budou možná v Soči závidět kovové úspěchy. Prezident Zeman v sobotu prohlásil, že každý maskot je "poněkud nemotorný, kolébá se a někdy dokonce i vrávorá, jak jsme viděli v pátek na zahájení olympijských her v případě medvídka". Ten desetimetrový "medvídek" byl náhodou dokonale roztomilý. A pořád lepší vrávorat než klimbat ve vipce při domácím ceremoniálu za astronomické částky, tak jako se to povedlo ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi.
Snad bude česká hlava státu při nedělním fandění Martině Sáblíkové živější.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.