Hned čtrnáct světových rekordů v atletice v olympijských disciplínách stále platí z dob komunismu. Všechny byly vytvořeny v 80. letech. Tedy v éře, kdy byl ve většině komunistických zemí doping řízen státem. Celých jedenáct nejlepších dosavadních výkonů také patří sportovcům ze zemí tehdejšího východního bloku. Jeden rekord má i bývalé Československo.
Jeho držitelkou je už pětadvacet let česká půlkařka Jarmila Kratochvílová, která ho zaběhla na olympijském stadionu v Mnichově. Přestože nikdy nebylo užití dopingu Kratochvílové prokázáno (spekulovalo se o užívání růstových hormonů), její výkon na 800 metrů patří mezi ty stále platné světové rekordy, na kterých leží „chemický prach" bolševické dopingové éry.
Platné komunistické světové rekordy v olympijských disciplínách: |
SSSR: 4 rekordy Hod kladivem muži: Jurij Sedik, 1986 Vrh koulí ženy: Natalia Lysovská, 1987 4x400 metrů ženy: Tatjana Ledovská, Olga Nazarovová, Maria Piniginová, Olga Bryzginová, 1985 Skok daleký ženy: Galina Čisťjakovová, 1988
NDR: 4 Hod diskem muži: Jürger Schult, 1986 Hod diskem ženy: Gabriele Rainschová, 1988 400 metrů ženy: Marita Kochová, 1985 4x100 metrů ženy: Silke Gladischová, Sabine Riegerová, Ingrid Auerswaldová, Marlies Göhrová, 1985
Bulharsko: 2 Skok vysoký ženy: Stefka Kostadinovová, 1987 100 metrů přek. ženy: Jordanka Donkovová, 1988
Československo: 1 800 metrů ženy: Jarmila Kratochvílová, 1983
Ostatní: USA: 3 100 metrů ženy: Florence Griffithová - Joynerová, 1988 200 metrů ženy: Florence Griffithová - Joynerová, 1988 Sedmiboj: Jackie Joynerová - Kerseeová, 1988 |
Není to však jen v případě Kratochvílové, stín nedovolených podpůrných prostředků je na většině z dosud platných světových rekordech. Osmdesátá léta byla zkrátka érou dopingu. Atletika se v té době na Západě začala výrazněji komercionalizovat, na Východě byla zase jednou z front studené války. Antidopingové kontroly ještě nebyly na tak vysoké úrovni, aby byly schopny odhalovat systematické „zobání".
Jednou ze zemí nejvíce zatížených dopingovou minulostí je bývalá Německá demokratická republika, která právě v osmdesátých letech dosahovala velkých úspěchů. Nutné je však také zmínit, že v NDR fungoval na tehdejší dobu špičkový systém vyhledávaní a výchovy sportovních talentů, který se zbortil ze dne na den po pádu komunistického režimu.
Kochová: Brali všichni
Sportovci z NDR stále drží platné čtyři světové rekordy v atletice. V mužském i ženském hodu diskem, v ženské štafetě na 4x100 metrů a v ženském běhu na 400 metrů. Posledně jmenovaný drží slavná východoněmecká běžkyně Marita Kochová, která tvrdí, že doping se netýkal jenom její země. Má pravdu. Jako přiklad může sloužit nenapravitelný kanadský sprinter Ben Johnson, který způsobil veliký dopingový skandál na olympiádě v Soulu roku 1988.
"Podle mého doping zasáhl celý svět a netýká se jenom Východního Německa," tvrdí Kochová. „Nemyslím si, že by reprezentanti NDR brali větší množství látek podporujících výkon než sportovci jiných zemí včetně USA, jejich výkony byly přece srovnatelné," říká velká soupeřka Kratochvílové.
Částečně za pravdu jí mohla dát před pár lety odhalená aféra americké laboratoře Balco, která se zaměřovala na produkci nezjistitelného dopingu a zásobovala jím špičkové americké atlety.
Norský atletický svaz před čtyřmi lety navrhl, aby se kvůli pravděpodobnému užití dopingu zrušily všechny světové rekordy dosažené před rokem 2000. K tomuto opatření Mezinárodní atletická federace nepřistoupila.
Světové rekordy z osmdesátách let bude i proto ještě mnoho let velmi těžké překonat.
Foto: archiv
