Ne vždy běhání prospívá zdraví. Maratonští běžci občas odkážou na Řeka Feidipida nejen tím, že uběhnou 42 195 metrů. Vysilující závod někdy i je stojí život. Naposledy před týdnem v Detroitu.
Dva muži ve věku 36 a 65 let zkolabovali přímo na trati, třetí, šestadvacetiletý, až po doběhu půlmaratonu. Všichni zemřeli, přestože u nich byli takřka okamžitě záchranáři dohlížející na téměř devatenáct tisíc běžců v ulicích Detroitu. Obdobná tragédie postihla loňský mítink v New Yorku; za posledních deset let nepřežili čtyři běžci v Chicagu...
„Zdravotních rizik při maratonu, ale třeba i v triatlonu, desetiboji či při chůzi je spousta. Častá je dehydratace v závislosti na extrémním počasí. Když je velké vedro, přicházejí křeče a mohou nastat otoky mozku. Kvůli tomu bývají kolem dráhy občerstvovací stanice se sprchami," říká lékař českých atletů Petr Sikora.
Podle něho může další vysílení organismu způsobit pokles hladiny krevního cukru, způsobující úbytek energie v těle sportovce. „Nejdůležitější prevencí je však samozřejmě důkladné kardiovaskulární vyšetření," dodává. Podle nedávné americké studie zemřel během osmnácti let jeden maratonec na padesát tisíc sledovaných (běžců, kteří zkolabovali, však bylo mnohonásobně více).
A nejde pouze o amatérské běžce; tragédie potkávají i vrcholové atlety. Ryan Shay se předloni zhroutil po devíti kilometrech olympijské kvalifikace a zemřel na následky těžkého infarktu.
Pro běžce přitom není rizikový pouze závod, ale také nejbližší hodiny po něm. Svalovou činností vznikají nebezpečné látky, které mohou poškodit třeba játra. Dochází k překyselení organismu a je třeba důkladné regenerace. Ta trvá několik dní a k dalšímu dálkovému běhu je prý tělo stoprocentně připraveno až za několik měsíců.
„Optimální jsou zhruba čtyři maratonské závody do roka," prozrazuje Sikora. Jenže sportovci chtějí závodit, soutěžit. A tak své tělo často přetěžují. Riskují.
„Vrcholoví atleti jsou na zátěž připraveni. Že třeba v cíli omdlí, je způsobeno tím, že jdou přes limit, a když následně z ničeho nic,vypnou‘, nemají sílu ani stát. Problém je spíše u netrénovaných nebo nemocných lidí, kteří neodhadnou své možnosti," myslí si maratonec Pavel Faschingbauer. Nejtěžší je rozeznat během závodu, kdy jde o krátkodobou krizi a kdy o závažnější problém s možnými zdravotními následky.
Ilustrační foto: archiv TÝDNE
