Tělesně postižený jihoafrický sprinter Oscar Pistorius může startovat se zdravými sportovci na olympijských hrách v Pekingu. Rozhodla o tom Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) v Lausanne, která zvrátila původní zamítavé stanovisko Mezinárodní atletické federace IAAF.
Pistorius, který se narodil bez lýtkových kostí a v 11 měsících mu lékaři amputovali obě nohy pod koleny, používá při běhu speciální karbonové protézy. Podle pravidel nesmějí mít atleti žádné technické pomůcky, které by jim pomohly zlepšit výkon.
Podle studie, kterou si IAAF nechala vypracovat od institutu biomechaniky, Pistoriusovi protézy takovou výhodu poskytují. Jednadvacetiletý běžec však předložil studii z massachusettského institutu technologie, která tvrdí opak.
Po lednovém rozhodnutí IAAF se odvolal k arbitráži, která mu dnes dala zelenou pro splnění životního snu.
| Poslední zádrhel: splní atlet s protézami olympijský limit? |
Ke startu v Pekingu Pistorius potřebuje splnit olympijský limit. Své naděje upíná především k běhu na 400 metrů, kde je kritériem čas 45,55 sekundy. Jeho světový rekord je přitom o 1,01 sekundy pomalejší.
"Přišel jsem o celou sezonu v JAR. Času moc nezbývá a bude komplikované se kvalifikovat, ale pořád je to můj cíl," uvedl s tím, že si v Pekingu zazávodí minimálně na paralympiádě. |
"Jsem z toho nadšený. Když jsem se to dozvěděl, rozbrečel jsem se. Byla to dlouhá bitva. Tohle je báječný den pro sport a myslím, že vejde do historie, protože přinesl rovnoprávnost pro postižené," prohlásil Pistorius. "Mohu definitivně říct, že pravda vyšla najevo. Dostal jsem příležitost jít za svým olympijským snem, a když se mi to nepovede letos, možná to vyjde v roce 2012."
Arbitráž v prohlášení konstatovala, že na základě expertiz dodaných od obou stran nedošla k závěru, že by protézy Cheetah Flex-Foot dávaly běžci oproti soupeřům výhodu. IAAF rozhodnutí akceptovala.
"Oscar bude vítán na každém závodě, který se toto léto rozhodne běžet," uvedla federace. "Je to inspirativní člověk a těšíme se, že budeme svědky jeho úspěchů."
Pistorius nemá mezi handicapovanými sprintery konkurenci, drží světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 metrů. Proto zatoužil změřit síly i se zdravými závodníky. Loni se představil na mítincích v Sheffieldu a Římě a mezi elitou se neztratil. Brzy si tyto starty zopakuje. Druhého července poběží na mítinku v Miláně a poté si v Římě odbude premiéru ve Zlaté lize.
Foto: archiv
