Hod kladivem
Nervozita překazila útok na medaili, přesto je Šafránková nadšená
08.08.2017 05:45
Po uvolněném prvním pokusu, kterým si vylepšila sezonní maximum na 71,34 metru, kladivářka Kateřina Šafránková ucítila šanci na překonání vlastního českého rekordu. Snaha o vylepšení výkonu 72,47 metru ji ale svázala a už se ve finále mistrovství světa nezlepšila. Nelíčenou radost z osmého místa jí to ale nepokazilo.
Mezi novináře Šafránková dorazila totálně rozesmátá. "Jsem nadšená, kdyby mi to někdo řekl, tak bych mu to nevěřila, protože vím, jaké jsou nervy se tam dostat z kvalifikace. A možná proto jsem byla teď taková klidnější," líčila.
Naprosto uvolněně nastoupila k prvnímu pokusu, při kterém překonala 71 metrů. "Když jsem ten pokus odhodila, vůbec jsem nevěděla, že je tak dalekej. Jsem tam pořád nakukovala a říkala si: 'Je za čárou, nebo ne.' Pak jsem viděla, že to trochu za tou čárou asi je. Pak jsem zjistila, že season best, říkám, že super, jdu na osobák," vyprávěla osmadvacetiletá kladivářka.
Pak ale zapracovala nervozita. "Jsem se hrozně zatáhla, jak jsem se snažila to vylepšit. A vím, že na to bylo, ale hlava udělala strašně moc," svěřila se.
Při představování kladivářkám hrály trubky, Šafránková stála kolem kruhu s největšími hvězdami své disciplíny. "To bylo skvělý, užila jsem si to. Říkám si: 'Ne, že se tím rozhodíš.' Trenér mi to říkal taky. Ale byla jsem hrdá, že tam stojím, užila jsem si to," líčila své pocity.
V sezoně se v závodech dlouho nemohla dostat přes 70 metrů. Požadovaných 71 metrů, které jí zaručovaly start v Londýně, překonala až na začátku července při extralize v Ostravě. "Byla jsem takový outsider. Možná líp pro mě útočit ze zadních míst. Nikdo po mně nic nechce a nic ode mě nečeká," řekla. Loni na olympiádu v Riu odjížděla v jiné pozici. "Říkali mi: 'Jojo, paráda, hodíš 71, pošli to tam.' A v tu chvíli člověk přemýšlí jinak," vzpomínala. Na olympiádě pak hodila v kvalifikaci 68,33 a nepostoupila do finále.
Od olympiády trénuje na Dukle, takže si může dovolit lepší přípravu včetně častějších soustředění. Nechce se ale celé dny zabývat jen atletikou. "Já jsem zastánce toho, že je potřeba pořád něco dělat a někde pobíhat, tak něco dělám a vymýšlím si takové blbosti a aktivity, co mě baví," řekla. Má ráda ruční práce. "Vyrábím si batůžky a kabelky z papírových pytlů, doma různé věci z korku, šiju," doplnila.
Teď se chystá na prohlídku Londýna. Plánuje také setkání se spolužačkou, která v britské metropoli bydlí, a měl by za ní přijet bratr žijící v Manchesteru.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.