Bez medaile
Oštěpař Vadlejch při finále ME trpěl: Cítil jsem bezmoc!

Marný boj do posledního pokusu, ve kterém se touha po zlepšení mísila s bezmocí, prožíval při oštěpařském finále Jakub Vadlejch. Na evropském šampionátu se vicemistr světa nedokázal dostat dál než k hranici 80 metrů a z osmé pozice sledoval, jak mu uniká vysněná medaile. Ta přitom neležela daleko, stačilo na ni necelých 86 metrů.

Nejdelší byl nakonec hned Vadlejchův první pokus, který měřil 80,64 metru. Pak už se nedokázal zlepšit. Myslel si, že se na nezdaru podepsaly zdravotní i technické příčiny. "Jak jsem měl to mezidobí, kdy jsem dva týdny nemohl dělat opravdu totálně nic, jak jsem ležel, tak lehce zmizela ta spínavost, ta síla, to všechno. A prostě to tady nenaskočilo zpátky," popisoval.

V průběhu závodu se radil s trenérem Janem Železným, ale nic nepomáhalo. "Trošku mi to připomínalo Rio, kdy jsem si přišel, že třeba neházím tak špatně, ale prostě to neletělo. Za každou cenu prostě nic, nešlo udělat nic."

Místo zlepšení byly hody čím dál kratší. "Říkal jsem si, co udělat, aby nebyly kratší. Pořád jsem nad tím přemýšlel, fakt jsem bojoval do posledního pokusu. Říkal jsem si, že by se to mohlo nějak zvrátit. Ale nenašel jsem recept," vykládal dvojnásobný vítěz Diamantové ligy.

Při marné snaze viděl, jak se na třetí příčce drží Estonec Magnus Kirt výkonem 85,96 metru. Tedy vzdáleností, za kterou se Vadlejch letos pravidelně dostával. "Právě že jsem tohle věděl, 86 metrů bronz. Co k tomu říct..." přemítal.

V polovině července ještě absolvoval Diamantovou ligu v Rabatu, ale pak se kvůli zraněným zádům nemohl několik dní prakticky ani hýbat a vypadl z tréninku. Ztracená forma se do vrcholu sezony nevrátila. Berlínský závod ho hodně bolel. "Musím říct, že mě bolí různé věci těla. Ale to je jedno. Spíš je hrozný pocit, že celou sezonu to bylo parádní. A jak přestane poslouchat to tělo, tak si tímhle vlastně totálně zkazím sezonu," litoval.

Rád by si teď dopřál pauzu a netrápil se dalšími závody. "Teď se musíme s trenérem zamyslet nad tím, co dál. Jestli dát to tělo do kupy, potrénovat. Opravdu v takovémhle stavu by se ani mně nechtělo házet. Prostě bojovat s osmdesáti metry není nic příjemného. A nechávat se porážet od soupeřů, kterými jsem se dneska nechal porazit," uvažoval další z řady českých atletů, jejichž výkon na ME ovlivnily aktuální nebo dřívější zdravotní problémy. Podobně na tom byl koulař Tomáš Staněk nebo překážkářka Zuzana Hejnová.

Sedmadvacetiletý Vadlejch si uvědomuje, že v zájmu zachování zdraví bude muset trochu změnit přístup. "Já mám super tým kolem sebe. Spíš je to moje zarputilost v tom, že já chci jet pořád a pořád na plnej céres. Prostě se nad tímhle musí člověk zamyslet, a když se necítí tak, jak by se měl cítit, tak povolit," vysvětlil.