Atletika
Rekord Kratochvílové slaví 30 let. "Je hezké stále tam vidět své jméno"

Když se před 30 lety na mítinku v Mnichově běžkyně Jarmila Kratochvílová potřetí v životě postavila na start osmistovky, jednalo se spíš o náhradní řešení. Pár dnů předtím totiž přední světovou čtvrtkařku nepříjemně píchlo v zadním stehenním svalu, a tak se spolu s trenérem Miroslavem Kváčem rozhodli, že před blížícím se světovým šampionátem nebudou nohu zbytečně namáhat. Uvolněná Kratochvílová 26. července 1983 časem 1:53,28 nečekaně překonala světový rekord, který se stal nejdéle platným maximem na dráze v historii.

Tímto primátem se legendární čs. atletka, jež už více než 31 let drží i halový světový rekord na čtyřstovce, může pyšnit od října 2008, kdy svým výkonem překonala zápis čtyřnásobného olympijského vítěze Jesseho Owense. Jeho rekordní skok do dálky z května 1935 dlouhý 813 centimetrů platil 25 let a 79 dní, než jej v roce 1960 překonal další Američan Ralph Boston.

Z dosud platných světových rekordů je druhým nejstarším výkon Němky Marity Kochové na čtyřstovce, který velká soupeřka Kratochvílové drží od října 1985. Mezi muži je současným nejstarším rekordmanem východoněmecký diskař Jürgen Schult, jehož maximum úspěšně odolává od června 1986.

"Je to strašné, jsem úplně na kolenou. Ne snad z vyčerpání, závod jsem vydržela dobře, ale z toho pocitu být konečně světovou rekordmankou. A přitom to vlastně bylo rozhodnutí na poslední chvíli...," řekla po svém rekordním běhu rodačka z Golčova Jeníkova, jež tři roky staré maximum Rusky Naděždy Olizarenkové vylepšila o 15 setin.

Pro útok na kvalitní čas přitom nebyly příhodné podmínky, na olympijském stadionu v Mnichově panovalo i v podvečer velké vedro a dusno. V rychle rozběhnutém závodě se Kratochvílová po 350 metrech ujala vedení a pak už jen navyšovala svůj náskok před ostatními. Neměla přehled o mezičasech, teprve krátce před finišem zahlédla výsledkovou tabuli s průběžným výkonem a domnívala se, že jeho hodnota nemůže být správná.

Podobně nevěřícně hleděl na stopky i trenér Kváč, zatímco jeho svěřenkyně protnula cílovou pásku s rukama nad hlavou ve fantastickém čase. Rekordní běh Kratochvílové dlouho unikal i pozornosti televizních kamer, které historické okamžiky zaznamenaly až na posledních 200 metrech.

Zatímco všechny světové rekordy včetně těch "nejvousatějších" od té doby padly, výkon 1:53,28 zůstává pro půlkařky nedostižnou metou. Nejvíce se mu v srpnu 2008 na mítinku v Curychu přiblížila Keňanka Pamela Jelimová, k překonání rekordu ji však scházelo "propastných" 74 setin.

"Je to pěkný pocit, když se díváte na televizi a při osmistovce se u světového rekordu objeví vaše jméno," těší dnes dvaašedesátiletou Kratochvílovou, dvojnásobnou mistryni světa a stříbrnou medailistku z OH 1980 v Moskvě. Přestože závodila v éře organizovaného dopingu, sama jeho používání důrazně popírá a svoje úspěchy připisuje pevné vůli a extrémní tréninkové zátěži.

Závodní kariéru ukončila mnohonásobná mistryně republiky a úřadující česká rekordmanka na tratích od 100 do 800 metrů v roce 1987. Později se vrhla na trénování mládeže, svou nejslavnější svěřenkyni Ludmilu Formanovou dovedla v roce 1999 až k titulu mistryně světa na osmistovce.

PŘIPOMEŇTE SI REKORDNÍ VÝKON JARMILY KRATOCHVÍLOVÉ: