Povrch velice rychlé dráhy v Ósace může mít vliv na středeční kvalifikaci oštěpařek. Shodly se na tom alespoň české reprezentantky Barbora Špotáková a Nikola Brejchová. Obě vstoupí ve středu ráno do kotle stadionu Nagai, aby bojovaly o účast ve dvanáctičlenném finále, které jim zaručí hod za hranici 61 metrů. Od Špotákové se čeká víc, neboť je úřadující vicemistryní Evropy a jednou z kandidátek na medaili.
Ani jedna z českých vrhaček se zatím nebyla podívat na hlavním stadionu, aby si prohlédly sektor či vyzkoušela rozběh. Z doslechu vědí, že povrch má mít stejné vlastnosti jako na tréninkovém hřišti. "Bude rychlý a bude to mít vliv na výkony. Bude záležet, jak se s tím srovnáme my i ostatní," uvedla Brejchová. "Ideální by bylo hodit to jako loni, zamávat a vypadnout," přála si Špotáková, druhá žena světových tabulek za favoritkou Christinou Obergföllovou z Německa. Na ME v Göteborgu tehdy totiž hned v prvním kvalifikačním pokusu hodila český rekord 66,12 metru.
Letos poslala náčiní do vzdálenosti jen o čtyři centimetry kratší, ale role favoritky ji nestresuje. Přiznala však, že její pohodu narušil výpadek diskařky Věry Cechlové. "Musím se jí zeptat, jak to tam vypadalo, protože to je pro mě nejbližší disciplína. Ale musím to ještě nechat odležet," nařídila si ohleduplnost vůči neúspěšně kolegyni. "Sama vím, jak jsem byla v Helsinkách naštvaná," připomněla si minulé MS, kde rovněž jako jedna z favoritek vypadla v kvalifikaci. "Do druhého dne mě to nepustilo, až pak ve městě jsem to vychodila," vzpomínala.
Špotáková zahání nudu procházkami, Brejchová se bojí o dceru a psa
Návštěvy města si dopřává i letos. "Čekání snáším dobře, spíš odpočívám, neboť jsem trénovala hodně před odletem. Mám tady dost volna a patřičně si to užívám, takže se i do města chodím podívat," prozradila, jak tráví volný čas. Dopoledne ale ještě chodí lehce trénovat. "Ale každé odpoledne věnuji nějaké procházce, projdeme nějaké obchody, navíc teď je v televizi atletika, tak je to dobré. Jsem v pohodě," ujistila kandidátka na medaili.
Menší ambice má Brejchová, neboť se čtyři měsíce potýkala se zraněním lokte a navíc je pro ni největší prioritou rok a půl stará dcera Valerie. "To můžete napsat, že to je pro mě psycho. Jsem v těžký psychóze, jak to tam doma zvládají," děsila se při vzpomínce na rodinu. "Asi se o dceru a psa starají, ale mě by bylo lépe tam," měla jasno. Do Japonska odletěla s předstihem, ale už teď toho lituje, protože aklimatizační potíže nepocítila. "Je těžké být tady, nudit se a přemýšlet, co tam tak dělají," uvedla. V kontaktu je přes e-mail a telefon.
Právě blížící se kvalifikací chce zahnat nudu. "Bude to alespoň změna. Po fyzické stránce jsem na tom už několik let stejně stabilně," uvedla s tím, že ji trochu trápí stehenní sval, s nímž měla problémy před třemi týdny. "Vypadá to ale dobře, odházela jsem celý trénink. Navíc to nebylo tak špatné," věřila si. Bude třeba hodit limit 61 metrů na postup? "Nevím, nechci spekulovat. Ale mě to je jedno, já to tam nějak rozběhnu a hodím. Neřeším to," usmívala se.
Foto: Robert Sedmík
