Jediný zástupce české sprinterské školy Jiří Vojtík odjíždí na anglickou dráhu v Birminghamu s vysokými cíli. Touží vybojovat první halovou běžeckou medaili pro Českou republiku po dlouhých sedmi letech.
Na šampionátu se představíte na čtyřsetmetrové trati, na halovém mistrovství republiky jste však běžel pouze trať poloviční...
Šlo o takový test. Chtěl jsem vědět, jak jsem na tom rychlostně týden před největší halovou akcí sezony. Nemělo proto cenu se unavovat na čtvrtce.
Jak jste tedy připraven?
Podle výsledku to vypadá, že velice dobře. V hale je vždy nejdůležitější být na tom dobře po dvou stech metrech, kdy se závodníci sbíhají. Tam se rozhoduje celý závod. Pokud budu v těchto místech na čele, může to dopadnout hodně zajímavě.
Třeba i medailově?
Uvidíme... Čím větší závod, tím více se vyhecuji. Každopádně medaile není úplně nereálná.
Jaký čas bude na medaili potřeba?
Na bronz by mohlo stačit něco kolem 46,30. Záleží na tom, kolik se poběží rozběhů.
Jste specialistou spíše na kratší sprinty. Na šampionátu se však stovka ani dvoustovka neběží. Jak jste prožíval přerod na čtvrtkaře?
Jiná volba nebyla. Ale jsem rád, že jsem se takhle chytil. V létě budu asi kombinovat dvoustovku se čtyřstovkou. Mohlo by to pomoci i štafetě na čtyřikrát čtyři sta metrů.
Právě štafeta na 4x400 získala v Gentu 2000 poslední běžecké zlato pro Českou republiku. Vidíte v budoucnu šanci podobný úspěch zopakovat?
V létě to ještě tak nevypadalo, ale v zimě jsme začali běhat slušné časy. Nasazování na Birmingham se však odvíjelo právě od těch letních. Musíme se pokusit efektivně zaútočit na limit na srpnové mistrovství světa.
V českém prostředí nemáte konkurenci. Nemáte problém s motivací?
Třeba na halovém mistrovství velká motivace nebyla. Měl jsem jediný cíl, a to nezranit se. Člověk závodí spíš s časem než se soupeři, konkurence zkrátka chybí.
Foto: atletika.cz
