"Vousatému" rekordu pomohla socialistická morálka
26.07.2008 09:00
Žádný jiný ženský ani mužský světový atletický rekord neodolává tak dlouho jako halový výkon koulařky Heleny Fibingerové z roku 1977. Nejdéle nepřekonaným světovým maximem pod širým nebem čas Jarmily Kratochvílové v běhu na 800 metrů - zrodil se 26. července 1983. Tedy přesně před 25 lety.
Kratochvílová se tehdy nečekaně objevila na atletickém mítinku v Mnichově. Postavila se na start osmistovky, kterou moc neběhala - a do Československa se vrátila ověnčena šokujícím světovým rekordem.
Rekord zrozený z náhradního programu
Původní plán zúčastnit se krátce před světovým šampionátem v Helsinkách závodů v Budapešti zhatily technické problémy, a tak atletka vzala zavděk náhradním podnikem v Mnichově. Před cestou ji nepříjemně píchlo v zadním stehenním svalu, v němž se nakonec uhnízdila vytrvalá křeč. Po poradě s trenérem Miroslavem Kváčem se rozhodla, že na plánovanou dvoustovku raději nenastoupí.
"Jako správný socialistický sportovec jsem ovšem věděla, že musím něco běžet, když už jsem vycestovala," vzpomínala později.
Čtyřstovku absolvovala Kratochvílová několik dnů předtím na domácím mistrovství, volba tedy výjimečně padla na osmistovku. K závodu nastoupila zcela uvolněná, chtěla si jej odběhnout pro dobrý pocit a zbytečně nenamáhat nohu po křeči. Pro útok na kvalitní čas ani nebyly příhodné podmínky, na olympijském stadionu panovalo i v podvečer čtyřicetistupňové dusno. Zpočátku se v čele držela závodnice, která měla rozběhnout tempo pro domácí Klingerovou.
"Ani jsem netušila, že je to zajíc. Ale po třech stech metrech se otočila a ustoupila do strany," popsala Kratochvílová závod. Dál už vedla startovní pole sama, na šestistovce byla daleko před ostatními. Neměla přehled o mezičasech, němčině z reproduktorů bylo špatně rozumět a navíc zanikala v šumu diváků, hodnotících čerstvý evropský rekord Němce Erwina Skamrahla v běhu na 400 metrů.
Její běh nesledovaly ani televizní kamery, záznam zachycuje až posledních 200 metrů závodu.
Teprve krátce před finišem československá atletka zahlédla tabuli s mezičasem - a domnívala se, že jeho hodnota nemůže být správně. Podobně nevěřícně hleděl na stopky trenér Kváč - jeho svěřenkyně právě uvolněným krokem protnula cílovou pásku v čase o 15 setin lepším než byl tři roky starý "svěťák" Rusky Naděždy Olizarenkové.
Současná špička běží o vteřinu a půl pomaleji
Žádná běžkyně se k výkonu 1:53,28 od té doby nedostala blíž než na vteřinu, dnešní naděje Sobolevová z Ruska a Jelimová z Keni běhají časy přibližně o 1,5 vteřiny horší.
Nečekaný triumf změnil také plán pro blížící se světový šampionát. Kratochvílová se na poslední chvíli vedle čtvrtky přihlásila i na půlku a o dva týdny později na obou tratích v Helsinkách zvítězila, přidala i stříbro ze čtvrtkařské štafety.
Filozofie jejího trenéra Kváče byla jednoduchá: "U závodníka se musí rozvíjet ta pohybová schopnost, pro kterou má největší dispozice. U Jarmily to byla síla."
Kváč o své svěřenkyni říkal, že běhá jako tank. Tréninkové dávky, které jí ordinoval, byly pro jiné nesnesitelné. Běhala i v bazénu s vodou nad kotníky, s nasazenou vojenskou protiplynovou maskou a oblečená do vesty těžké devět kilogramů.
"Dřeli jsme jako šílenci, dnes a denně," vzpomínala na tréninky světová rekordmanka.
Doping? Prý jen koňské dávky vitaminu B12
Součástí tvrdých tréninků bylo posilování. Během roku před olympiádou v Moskvě 1980 navzpírala 750 tun. Za jeden trénink zvedla 16 tun. Desetkrát za sebou vyskočila s činkou 110 kilogramů na zádech. Za dopoledne na dráze uběhla 18 třístovek.
Těžká dřina, žádný doping. Kratochvílová prý dostávala jen injekce s koňskými dávkami vitaminu B12, které podle Kváče měly anabolický efekt, nepovoleným prostředkem však nebyly. Jen je bylo třeba dovézt z USA, kde byly k mání tablety pětkrát silnější než u nás.
Tělo se později strašné námaze začalo bránit, přicházela zranění i nemoci, byla narušena funkce štítné žlázy. Běžkyně po nocích trpěla bolestmi celého těla. Když nemohla spát, zapíjela prášky pivem a někdy si dala i malou becherovku. Nezapomenutelná bojovnice a houževnatá atletka přesto vybojovala osm medailí ze světových a evropských šampionátů, stříbro z OH v Moskvě 1980, překonala 42 českých rekordů, dvacetkrát byla mistryní ČSSR.
O účast na olympiádě v roce 1984 v Los Angeles ji na vrcholu kariéry připravil bojkot sovětského bloku, na příští olympiádu do Soulu už odmítla jet a v nedobrém se proto rozešla s trenérem, který v ní viděl opravdu nezničitelný stroj.
Češky drží nejstarší atletické světové rekordy |
Žádný jiný ženský ani mužský světový atletický rekord neodolává tak dlouho jako halový výkon koulařky Heleny Fibingerové z roku 1977. Nejdéle nepřekonaným světovým maximem pod širým nebem je 25 let starý čas Jarmily Kratochvílové v běhu na 800m. Výběr obtížně překonatelných atletických světových rekordů (SR) pod širým nebem (pod hodnotou SR je uveden nejlepší světový výkon od roku 2000): 400 m: 47,60 - Marita Kochová (NDR), 6. října 1985, Canberra 48,70 - Sanya Richardsová (USA), 16. září 2006, Atény Východoněmecké sprinterce Maritě Kochové na čtvrtce patří čtyři z pěti nejrychlejších časů všech dob. Při rekordním závodě v Canbeře překonala dva roky staré světové maximum Jarmily Kratochvílové, své největší soupeřky. Strojovým tempem zaběhla první stovku pod jedenáct sekund, na dvoustovce se dostala pod dvaadvacet sekund. 800 m: 1:53,28 - Jarmila Kratochvílová (Československo), 26. července 1983, Mnichov 1:54,85 - Jelena Sobolevová (Rusko), 18. července 2008, Kazaň Kratochvílová měla na mítinku v Mnichově běžet dvoustovku, ale tahal ji stehenní sval a proto se na poslední chvíli rozhodla pro start na půlce, která pro ni měla být šetrnější. Rekordní závod jí nerozbíhal žádný vodič. Výška: 209 - Stefka Kostadinová (Bulharsko), 30. srpna 1987, Řím 207 - Blanka Vlašičová (Chorvatsko), 7. srpna 2008, Stockholm Bulharská výškařka Stefka Kostadinová se jako zatím jediná žena téměř 200x v kariéře přenesla přes laťku ve výšce nad hranicí dvou metrů. Na MS v Římě 1987 výkonem z hranice snů o další centimetr posunula vlastní SR. Na záda jí dýchá držitelka třetího nejlepšího výkonu všech dob Chorvatka Vlašičová (207 cm), která má za sebou již více než tři desítky neúspěšných ataků nového světového maxima. Disk: 76,80 - Gabriele Reinschová (NDR), 9. července 1988, Neubrandenburg 69,38 - Natalja Sadovová (Rusko), 24. května 2003, Halle Jeden z nejpřekvapivějších světových rekordů se zrodil v prvním pokusu větrné loterie. Reinschová během roku vyskočila z 39. místa až do čela dlouhodobých tabulek. Druhý nejdelší hod historie, jež zaznamenala československá rekordmanka Zdeňka Šilhavá, je o 224 cm kratší. 400 m překážek: 46,78 - Kevin Young (USA), 6. srpna 1992, Barcelona 47,24 - Kerron Clement (USA), 26. června 2005, Carson Kevin Young je jediným sprinterem, který se na čtyřstovce přes překážky kdy dostal pod 47 sekund. Nejrychleji v poslední době běžel jeho krajan Kerron Clement, k rekordnímu času se ale dokázal jen přiblížit na půl sekundy. Výška: 245 - Javier Sotomayor (Kuba), 27. července 1993, Salamanca 240 - Vjačeslav Voronin (Rusko), 5. srpna 2000, Londýn Kubánec Javier Sotomayor ve výškařském sektoru drží 17 ze 24 nejlepších světových výkonů. Podle svých slov si byl před 15 lety před závodem v Salamance jistý, že takový výkon předvede, a nebýt deštivého počasí, padl by rekord již o týden dříve na mítinku v Londýně. Oštěp: 98,48 - Jan Železný (Česká republika), 25. května 1996, Jena 92,80 - Jan Železný (Česká republika), 12. srpna 2001, Edmonton Jeden z nejhodnotnějších atletických výkonů všech dob. Železný tímto hodem překonal vlastní SR téměř o tři metry. Podle něj se přitom nejednalo o ideální hod, když dostatečně nezapojil záda. Naopak mu pomohl rychlý povrch rozběžiště a příznivý vítr, ke stometrové hranici chybělo ještě více techniky. |
Foto: ČTK, profimedia.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.