Výškaři se obávají kvalifikace, na finále si ale věří

Náročná, unavující a dlouhá pondělní kvalifikace, při níž zřejmě bude nutné skočit limit 229 cm, čeká na trio českých výškařů. Tomáš Janků, Svatoslav Ton a Jaroslav Bába chtějí přesto všichni do středečního finále. Už se aklimatizovali, jsou zdraví, ale vědí, že je čeká peklo ve výhni stadionu Nagai. Přihlášeno je totiž hned sedmatřicet výškařů, kvalifikační boje tak budou končit kolem poledne japonského času v největším vedru.

"Podmínky stejný, všichni máme vedro, musí se z toho vytěžit nejvíc ve svůj prospěch," prohlásil Janků, největší česká naděje. Je vicemistrem Evropy, letos už v hale dokázal skočit dokonce 234 centimetrů. "Jsem připravený, nic mě nebolí," prohlásil s připomínkou lehké svalové křeče, kvůli níž nedokončil závod na nedávném mítinku ve Stockholmu. "I když samozřejmě výška je nevyzpytatelná a závisí i na štěstí," upozornil a doplnil, že se mu od loňského stříbra v Göteborgu podařilo stabilizovat výkonnost.

V Ósace sdílí pokoj se svou přítelkyní Kateřinou Baďurovou, která závodí dnes pozdě večer, zatímco Janků v pondělí brzy ráno. "Dohodli jsme se, že se na stadion vzájemně podporovat nepůjdeme," prohlásil. "Každý závodíme jindy, každý sám za sebe, musíme to profesionálně zvládnout. Když přijde pozdě večer, já se na chvilku probudím a zase rychle usnu," uvedl.

Ton stejně jako jeho kolegové předpokládá, že bude potřeba skočit 229 cm. "Myslím, že formu mám, uvidíme, co z toho vyleze. Bude ale potřeba skočit limit," tuší. Soutěž bude podle jeho slov neobvyklá. "Vedro, potrvá to tak tři hodiny. Abych se tam neupekl," obával se podmínek. Straší ho skutečnost, že si na stadion nemůže vzít vlastní občerstvení. "Je to v regulích, ale snad se mi to pořadí tam propašovat. V tom vedru člověk musí mít výživné prostředky i kvůli křečím," řekl Ton. Koučovat se prý budou navzájem s tréninkovou partnerkou Ivou Strakovou.

Jako úspěch, že se vůbec vrátil po vážném zranění, bere účast na MS Bába. Přesto i on chce do finále, neboť ve své kariéře v kvalifikaci ještě nikdy bronzový olympijský medailista nevypadl. "Trochu mě pobolívá koleno, ale na závod by to mělo být dobré," věřil. "A tu tradici, že jsem nikdy nevypadl, tady rozhodně nechci porušit," prohlásil, ale byl si vědom, že to nebude mít snadné, protože letos zatím skočil 227 cm. Navíc jej trápí brzký začátek v 10.30 místního času. "Ráno se dlouho probírám," vysvětlil s tím, že na extrémní počasí si už zvykl.

Foto: Lucie Pařízková