Novozélandský koulař Tomas Walsh získal na mistrovství světa v Londýně zlato, i když se potýkal s bolestivým zraněním třísel. Navzdory tomu chce závodit i ve zbylé části sezony, třebaže připustil, že některé plánované mítinky bude muset vynechat.
Walsh se v Londýně zranil na posledním tréninku před kvalifikací. Tu nicméně vyhrál ve svém letošním maximu 22,14 metru a jako jediný pak překonal hranici 22 metrů i v nedělním finále (22,03). Zlato na MS získal jako první muž z Nového Zélandu v historii.
"V tříslech mám sedmicentimetrovou trhlinu. Budu si muset dát nějaký čas pauzu," citovala pětadvacetiletého atleta agentura Reuters. Soutěžní přestávku si ale nepředstavuje nijak dlouhou. "Na Diamantovou ligu v Birminghamu (20. srpna) to ještě moc nevidím, ale v Záhřebu a ve finále v Bruselu závodit určitě budu," řekl Walsh k mítinkům, které jsou na programu 29. srpna a 1. září.
Bronzový olympijský medailista z Ria bez okolků přiznal, že velkou motivací k rychlému návratu je i prémie 50.000 dolarů pro celkového vítěze Diamantové ligy. Za titul z MS přitom získal 60 tisíc. "Jasně, podporují mě vláda i novozélandský svaz, ale celý tenhle atletický byznys něco stojí. Takže každé peníze navíc se fakt hodí, zas tak často je nevyhrajete," dodal.
Překvapivý vítěz
Středeční vítězství Karstena Warholma v běhu na 400 m překážek na mistrovství světa v Londýně nešokovalo jen atletický svět, ale i samotného norského mladíka. Krátce po doběhu musel novopečený šampion požádat jednoho z fotografů, aby ho štípl. Zaskočený fotoreportér agentury Reuters mu vyhověl.
Warholm ve finále zaskočil všechny favority rychlým začátkem a první pozici udržel i v závěrečné stovce. Stal se díky tomu prvním norským mistrem světa v atletice po 30 letech, čemuž sám nebyl schopen uvěřit.
"Co se to děje, fakt se to stalo?" ptal se Warholm jednoho z fotografů, kterým po triumfu pózoval s norskou vlajkou. I když ho fotograf ujistil, že skutečně vyhrál, nebyl ještě Nor spokojen. "Štípni mě," vyzval fotoreportéra, jenž mu vyhověl a štípl ho do ruky.
Až tehdy bývalý desetibojař Warholm uznal, že to, co prožívá, je skutečnost. "Jo, fakt se mi to nezdá," souhlasil a vydal se na čestné kolečko po stadionu s vikingskou helmou na hlavě.
