Městský stadion v Ostravě - Vítkovicích bude ve středu 27. června opět hostit atletické hvězdy světového formátu. Účast na Zlaté tretře přislíbilo na pět desítek medailistů z mistrovství světa či olympijských her, mezi nimi také několik aktuálních světových rekordmanů.
V pořadí 46. ročník tradičního atletického mítinku by také mohl být překonáním světového rekordu ozdoben. Takovou událost zažila Ostrava naposledy v roce 2004 a postaral se o ni keňský vytrvalec Kenenisa Bekele v závodě na 10 000 metrů.
Pokus o překonání současného světového maxima v hodinovce ohlásil slavný Haile Gebrselassie z Etiopie. Naděje vkládají pořadatelé také do výkonů etiopské běžkyně na 5000 metrů Meseret Defarové a ruských atletek Taťjany Lysenkové v hodu kladivem a Jeleny Isinbajevové ve skoku o tyči.
Ostravské atletické klání odstartuje již v úterý 26. června dobře obsazenými soutěžemi kladivářů a kladivářek. Ve středu se bude závodit v osmnácti oficiálních disciplínách a hodinovce, přičemž program zpestří ještě několik závodů národní úrovně.
Loňský ročník poznamenala nepřízeň počasí, když se teplota pohybovala pouze okolo sedmi stupňů. I tak se ale závodilo lépe než v roce 2005, kdy pršelo.
O nejlepší individuální výkony se podle bodovacích tabulek postarali americký překážkář Terrence Trammell, kterému ale pomohl příliš silný vítr v zádech, a ruský oštěpař Sergej Makarov. Jeho krajanka, olympijská vítězka Natalja Sadovová, poslala disk do vzdálenosti 67,24 metru a předvedla nejdelší hod od roku 2004.
Nejkvalitnějšími disciplínami podle součtu výkonů byly běhy přes překážky na 100 a 110 metrů. Celkem byly překonány dva nejlepší výkony roku a jeden byl vyrovnán, k tomu padlo šest rekordů mítinku. Kvalitnější byla Zlatá tretra pouze v letech 2003 a 2004, kdy závodníkům přálo počasí.
Lysenková: Světový rekord? Zkusím to
Světový rekord v hodu kladivem není v úterý v předvečer Zlaté tretry nereálný. Tvrdila to alespoň na dnešní tiskové konferenci v Ostravě Taťjana Lysenková z Ruska. Třiadvacetiletá kladivářka letos své světové maximum překonala již na konci května v Soči, kde dolétlo náčiní z jejích rukou až na hranici 78,61 m. Mezi muži bude platit za favorita vedoucí muž letošních světových tabulek Bělorus Ivan Tichon.
"Možná rekord uvidíme, nereálné to není. Sektor se mi moc líbí," řekla Lysenková. "Pro mě je ale nejdůležitější vyhrát, protože konkurence se v Ostravě sešla skvělá. Soupeřky budu mít kvalitní, čekám napínavou soutěž," prohlásila vrhačka. O vítězství se s Ruskou poperou zejména Polka Kamila Skolimowská a Yipsi Morenová z Kuby, třetí a čtvrtá žena světových tabulek. Nechybí ani letos šestá kladivářka Betty Heidlerová z Německa.
Za překonání světového maxima organizátoři slíbili odměnu 25.000 dolarů. "Není to tak snadné jako třeba ve skoku o tyči žen, že bych přidávala centimetr po centimetru. Ale kdyby to šlo, klidně bych si to tak naplánovala," usmívala se Lysenková. A je vůbec v jejích silách překonat hranici 80 metrů? "Nebude to lehké, ale když bude člověk tvrdě pracovat, může se to povést. Já jsem to však nehodila nikdy ani v tréninku," řekla.
Mezi muži těžko padne světový rekord, ale na startu bude šest ze sedmi letošních nejlepších kladivářů a všichni už překonali 80 metrů. "Mohli bychom se dočkat kvalitního výkonu. Uvidíme podle počasí, ale konkurence se sešla mimořádně kvalitní," prohlásil Tichon, který letos házel už sedmkrát a pětkrát vyhrál. Čtyřikrát navíc přehodil 80 metrů. Nepočítaje zimní Světový pohár, Tichon prohrál jen v Praze.
"Letos jsem nevyhrál jen jeden závod a byl bych moc rád, kdyby se po Ostravě tato moje bilance nezměnila," prohlásil. "Sil mám po Evropském poháru v Miláně dost a konkurence mě určitě vyburcuje ke kvalitnímu výkonu," připomněl víkendový závod, na němž hodil 79,40 metru. Skutečnost, že se hází v úterý a navíc nikoli na hlavní ploše, nebere jako diskriminaci. "V posledních letech muži nepředvádějí žádné extra dlouhé hody. Možná až se zlepšíme, vrátíme se i na hlavní stadiony," dodal.
Slavné časy Zlaté tretry
Historie Zlaté tretry se píše od roku 1961, kdy se na oválu ve Vítkovicích při Mezinárodních běžeckých závodech VŽKG sešli atleti z Československa, Maďarska a SSSR. Dva roky nato byl podnik zařazen do kalendáře mezinárodní federace IAAF. V roce 1968 převzal stále populárnější mítink název po ceně určené nejlepším běžcům Evropy. Udílení Zlaté tretry se pak stalo jeho součástí, přičemž vítězové ankety zde zároveň i závodili. Na dráze tak byli k vidění překážkář David Hemery, mílaři Sebastian Coe, Steve Cram nebo Alberto Juantorena z Kuby.
Světového věhlasu mítink dosáhl v 70. a 80. letech. O velké výkony se starali zejména sprinteři. V roce 1975 zde Silvio Leonard vyrovnal světový rekord na stovce, dva roky před ním na stejné trati zazářila Renate Stecherová z NDR. Představila se tu její krajanka Marita Kochová i československá atletická špička v čele s Kratochvílovou, Kocembovou, Fibingerovou, Šilhavou nebo Machurou.
Koncem osmdesátých let se sláva počala vytrácet. V roce 1989 ztratil mítink místo ve druhé kategorii světových soutěží a spadl o úroveň níž. Z elitního klání zbylo jen torzo přežívající v ústraní zájmu.
Až roku 1995 se na zmodernizovaném stadionu opět uskutečnily závody se statutem Evropské atletické asociace (EAA). Jenže nebyl všem komplikacím konec, nezájem sponzorů a s tím spojené finanční potíže v roce 1999 zapříčinily, že se klání toho roku vůbec nekonalo. S následující sezonou započala cesta zpět na výsluní. V posledních letech se v Ostravě prezentovala většina es světové atletiky.
Foto: Tomáš Nosil
