Plavecké ME
Baumrtová se už znovu směje. Navzdory dalšímu neúspěchu
05.12.2015 05:00
Jako oheň a voda. Takový byl rozdíl v náladě znakařky Simony Baumrtové během 24 hodin na mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu v izraelské Netanji. Přitom jak na čtvrteční stovce, tak v pátek na dvojnásobné trati obhajovala stříbrnou medaili a byla nakonec pátá, v časech horších osobních rekordů.
Ale zatímco ve čtvrtek večer po závodu jen těžko hledala slova a po příjezdu na hotel nečekaný neúspěch obrečela, v pátek se na její tváří opět objevil úsměv. Na stovce totiž měla na medaili větší šanci, na dvoustovce v ní úplně nevěřila. "Protože byla hodně nabitá a já jsem spíš sprinterka. Čas sice vteřku za osobákem, ale jsem spokojená," řekla.
Jako sprinterka má skvělé výjezdy po obrátkách díky výbornému vlnění pod vodou. "Což je na padesátce a stovce znát. Tady mi v závěru došly síly, ale bojovala jsem, nechala jsem tam všechno, proto ta změna. Že jsem byla třetí přihlášená, to je sice hezké, ale nic to neznamenalo," prohlásila.
Po krachu na stovce se jen těžko dávala dohromady. Jakmile s někým o závodu promluvila, začala vzlykat. Tak jen naslouchala. Otci a trenérovi Tomáši Baumrtovi, svému příteli, četla si povzbuzující zprávy bratra i maminky. "Byla jsem na sebe trochu naštvaná a trochu zklamaná. Ale já jsem to na sobě poznala. Cukaly mi nohy před závodem, tušila jsem, že něco nehraje," vrátila se ke čtvrtku.
Ještě teď promarněné šance na stovce litovala. "Tam jsem na medaili měla úplně s klidem," uvedla. "Je strašný rozdíl, když budu třetí nebo čtvrtá, všichni to berou jako diametrální rozdíl. Přitom roli mohou hrát setinky. Teď mi na medaili chybělo půl sekundy. Co to je na dvou minutách a pěti sekundách. To je takhle," luskla prsty.
Neúspěchy na velkých akcích jí slzy do očí vhání dost často. Zatímco před dvěma lety ještě sbírala medaile a lámala rekordy jako na běžícím pásu, letošní MS v Kazani, loňské ME v Berlíně i "krátké" MS v Dauhá se jí nevydařilo. A zatím je bez medaile i v Netanji. "Mrzí to strašně. Trénujete furt a nic. To je, jako kdybyste v práci po půlročním snažení dostal panáka," přirovnala.
Baumrtová ví, že by si plavání měla víc užívat a neřešit tolik medaile. Do větší psychické pohody ji dostala i zpráva na sociálních sítích, že důležitá je cesta a nikoliv cíl. "To si myslím, že mi pomohlo, jinak by to dopadlo ještě hůř. Mě plavání baví, proto to dělám, ale je to těžké, když najednou přijde velká akce, na které moc chcete předvést, co máte natrénováno, chcete ukázat, na co máte. V jedné minutě. Musíte to ukázat 4. prosince v 18:20. To je hrozný," protáhla obličej.
Doma má Baumrtová z krátkého bazénu jedenáct individuálních medailí a v Izraeli bude mít ještě poslední šanci sbírku rozšířit. Na padesátce, která se plave v sobotu, bude obhajovat zlato. "To bylo před dvěma roky. Teď je rok 2015, nikoho moc nezajímá, že jsem před dvěma lety vyhrála. Teď je jiný rok, jiný závod a tam se ukáže," prohlásila. "Musím se ale naučit zvládat tu nervozitu. Včera to byla velká chyba," dodala.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.