Osmatřicetiletý Ánand před dnešní předposlední partií vedl 6:4 a k udržení titulu mu stačila
Duel o titul šachového mistra světa |
Ánand (Ind.) - Kramnik (Rus.) 0,5:0,5, konečný stav: 6,5:4,5. |
Oba šachisté si z Německa odvezli finanční prémii 600 tisíc eur (asi 15 milionů korun) z celkové dotace 1,5 milionu. Zbývajících 300 tisíc jde na konto mezinárodní šachové federace FIDE.
K vítězství dovedla Ánanda oblíbená útočná hra - nejen pro ni se mu přezdívá Tygr z Madrásu. Ánandova hra skutečně místy připomíná útoky tygra. Protivníky drtí bílými i méně výhodnými černými figurkami, málokdy se uchýlí k vyčkávání nebo se přímo nechá zatlačit do defenzivy. Navíc na své tahy většinou nepotřebuje tolik času jako většina soupeřů, dokáže bleskově reagovat.
Ne náhodou se stal i mistrem světa v rapid šachu, ve kterém je čas na rozmyšlenou pro každého hráče výrazně zkrácen. Nutno ale podotknout, že Ánandova tygří přezdívka přece jen vychází především z toho, že se přímo v Madrásu před necelými 39 lety narodil.
Koncentraci trénuje Ánand cvičením jógy
Schopnost rychlé hry i samotnou koncentraci na hru trénuje mimo jiné každodenním cvičením jógy. Pomocí ní, plavání a častého ježdění na kole si vylepšuje i svou fyzickou kondici, bez které, jak sám tvrdí, se šachy na nejvyšší úrovni hrát nedají. Pouze talent by mu prý na cestě na samotný vrchol nestačil.
Jeho kariéra zatím vede právě pouze jedním jediným směrem - vzhůru. Šachům se začal věnovat jako šestiletý chlapec, prvního hodně významného úspěchu se dočkal ve čtrnácti, když vyhrál všechny své partie na indickém juniorském mistrovství. Dál už šlo všechno rychleji. Dva roky na to už byl mistrem Indie mezi dospělými a juniorským mistrem světa. V následujícím roce získal jako první a dosud nejmladší Ind titul velmistra. Cesta k velkým vítězstvím byla otevřena.
V roce 1996 se napevno usadil v elitní trojici žebříčku šachové federace FIDE a opustil ji až letos v březnu, tři měsíce na to se ovšem vrátil na samotný vrchol. Dočasný pokles zopakoval i v posledních týdnech, jeho načasování je ale zřejmé a souvisí s přípravou na souboj s Kramnikem. Zajímavostí je, že pro tuto příležitost přizval do svých služeb teprve sedmnáctiletého Nora Magnuse Carlsena, který je ve světovém žebříčku čtvrtý a hovoří se o něm jako o příštím mistru světa.
Do té doby největší úspěch přineslo Ánandovi vítězství nad Alexejem Širovem ve finále mistrovství světa organizace FIDE, které se v roce 2000 konalo v Teheránu. Postavení úřadujícího mistra světa udržel až do roku 2002, kdy jej o titul připravil Ruslan Ponomarjov z Ukrajiny. V následujícím roce vyhrál mistrovství světa v rapid šachu.
Mistr světa se představil i v Praze
Za svými zády nechal deset z elitní dvanáctky světových šachistů, ve finále nedal šanci Kramnikovi.
V roce 2006 došlo k dohodě obou šachových federací a v říjnu téhož roku se o titul sjednoceného šampiona utkali úřadující mistři Kramnik (PCA) a Veselin Topalov (FIDE). Vítězný Kramnik se z titulu jediného krále světového šachu radoval pouhý rok, než ho o něj drtivým vítězstvím na mistrovství světa v Mexiku připravil Ánand. Indický šachista na turnaji neprohrál ani jedinou ze svých 14 partií. Letos svou pozici v dalším souboji o titul mistra světa proti Kramnikovi obhájil.
Ánand vedle sběru mistrovských titulů stíhá také vylepšovat svou bilanci vítězných turnajů, na ty elitní se vítězně vrací opakovaně. Ve Wijk an Zee a na turnaji Corus triumfoval čtyřikrát, v Dortmundu a Linares třikrát, v Mohuči dokonce pětkrát za sebou. V roce 2002 jej mohli v akci vidět také čeští příznivci šachu, když zvítězil na kvalitně obsazeném turnaji v Praze.
Foto: ČTK