Lidé s podobným hendikepem by si asi tuhle životní cestu nevybrali, jenže sedmadvacetiletý Nick Newell má jasno. "Obyčejná" práce pro něho není tím pravým, vždycky toužil po tom být bojovníkem a živit se tvrdými údery. Tenhle sen si splnil, v rámci smíšených bojových umění MMA začíná patřit mezi elitu. Soupeře posílá k zemi, mezi profesionály zůstává neporažený. Všechno přitom zvládá s jedinou rukou. Neuvěřitelné.
Byl to další zásadní skok v jeho kariéře a krok, který jej přiblížil k vysněnému angažmá v prestižní sérii UFC (šampionát ultimátních bojových umění). Když v sobotu večer Nick Newell porazil v kalifornském Ontariu Keona Caldwella, zaznamenal už své desáté profesionální vítězství, přičemž pořád nepoznal chuť porážky.
"Jsem daleko rychlejší, než si o mně lidé myslí. Bojoval jsem s velmi dobrým chlapíkem, který z deseti zápasů prohrál jenom jednou a držel rekord. Jsem hrozně šťastný, teď chci slavit se svou rodinou a se svým týmem," vyprávěl čerstvý rekordman Newell.
Když přitom přišel před sedmadvaceti lety v americkém Milfordu Newell na svět, jeho vyhlídky nebyly zrovna ideální. Kvůli vrozené vadě mu chyběla část levé ruky pod loktem a bylo jasné, že spousta jinak běžných činností pro něho bude buď hodně komplikovaná, nebo prostě nemožná.
Wrestlerem kvůli matce
I proto mnohé překvapilo, když se na střední škole přihlásil do wrestlingového týmu, kde ho čekaly tvrdé boje se zdravými soupeři. Už po prvním tréninku toho chtěl ale vyčerpaný Newell nechat. "Ten první trénink byla nejtěžší věc, kterou jsem kdy ve svém životě zažil," netajil Newell.
V ringu ale nakonec zůstal. A to za hodně netradičních okolností. Setrvat ve světě tvrdých ran, bolestivých úderů a krvavých zranění jej totiž donutila vlastní matka, která chtěla svého syna naučit vytrvalosti a neústupnosti.
"Řekla mi, že nesmím odejít. Vůbec si nedovedu představit, co by se stalo, kdyby mně tenkrát dovolila, abych toho nechal," říká teď s vděčností Newell. Místo rezignace tak přišel přesný opak. Hendikepovaný bojovník se rval, tvrdě trénoval a nakonec vtrhl do světa MMA. Zde teď působí v rámci nedávno založené lasvegaské organizace WSOF.
"Vědí, jak dělat zápasníkům reklamu, umí prodávat show, podepsali bandu mladých talentů. Je jednoduché s nimi spolupracovat, organizace je na vysoké úrovni a do budoucna mají velké plány," chválí si Newell působení v rámci WSOF.
Angažmá v respektované sérii mu navíc pomáhá i v jiných ohledech. Naučil se například vstřebávat mediální tlak, který je v jeho případě občas enormní. Krkolomný životní příběh je pro novináře velkým lákadlem. "Už když jsem působil v nižších soutěžích, měl jsem co dělat, abych to zvládl. Vždycky jsem byl jediný, po kterém chtěl rozhovor úplně každý," vzpomíná Newell.
Poslední výhra nad Caldwellem dost možná přinese další zlom v jeho kariéře. Promotéři mu za ni totiž slíbili účast na tour čtyř elitních bojovníků, kde se může znovu blýsknout a přiblížit splnění svého celoživotního snu - startu na prestižním šampionátu UFC.
"Mé srdce a má duše jsou v kleci. Netoužím po tom mít nějaké normální povolání, já chci být bojovníkem," má jasno Newell, pro kterého není vrozená vada žádnou překážkou. Naopak. Spíš jej motivuje k ještě většímu tréninku a překonávání vyšších a vyšších cílů. A zápasnický svět nevěřícně sleduje, jak jednou rukou posílá k zemi naprosto zdravé soupeře.
NAPOSLEDY PORAZIL NEWELL O VÍKENDU CALDWELLA
