Pro nezasvěcené vypadají všichni koně při pólu stejně, když pádí kolem ve změti míhajících se kopyt. Ale brzy by dokonce i argentinští experti na tento sport mohli mít problém rozeznat jednoho koně od druhého kvůli kontroverzní novince - klonování, napsal britský list The Guardian.
Adolfo Cambiaso, hvězdný argentinský hráč póla, se spojil s americkou genetickou laboratoří Crestview Genetics a nechal naklonovat několik svých nejlepších koní v naději, že se mu podaří zkopírovat jejich výkony na hřišti.
Tento krok šokoval hráče, chovatele koní i vědce a vyvolal diskusi o tom, jak daleko má být genetické technologii povoleno zajít při ovlivňování nesmírně soupeřivého sportu, který se pyšní kořeny v dávné Persii.
Cambiaso, který je všeobecně považován za nejlepšího hráče na světě, chtěl především uchovat a replikovat geny proslulých koní. Klon klisny Cuartetera se na loňské dražbě v Buenos Aires prodal za 800 000 dolarů (více než 13,3 milionu korun).
"Napříč celým sportem všichni mluví o tom, co se stane s klonováním. Běží tu velká vnitřní debata," řekl Guillermo Buchanan, předseda veterinární komise Argentinského svazu chovatelů koní pro pólo. "Všichni hledáme jakékoli cesty, jak uměle reprodukovat a geneticky vylepšovat. Ale v tomhle případě máme co do činění s kopírováním zvířete a nyní hledáme způsob, jak to regulovat," dodal.
Špičkoví koně pro pólo jsou běžně kastrováni, a proto se nemohou rozmnožovat. Vysoká cena za klon Cuartetery neunikla pozornosti dalších hráčů a chovatelů, kteří cítí potenciál pro astronomické zisky a hvězdné výkony s pomocí replikování plnokrevníků.
Klonování není záruka úspěchu
Cestu ke klonování plnokrevných koní prošlapali v roce 2003 američtí vědci, když se v jejich laboratořích narodil Idaho Gem, kříženec kobyly a osla a první naklonovaný člen koňské rodiny. Špičkoví koně pro skokové disciplíny se klonují od roku 2006 - navzdory protestům z Británie i dalších zemí - a nyní do tohoto vlaku naskočilo i pólo.
USA a Jižní Korea už mají rozvinuté trhy pro klonovaná zvířata, zvláště pak domácí mazlíčky, ale pokud jde o pólo, tam nestačí jenom to, aby naklonované zvíře vypadalo stejně. Geny odpovídají jen za 30 procent z výkonnosti koně, přičemž prostředí, strava, trénink a zacházení se postarají o zbytek, uvedl Buchanan.
Raul Laplacette, hráč póla a předseda pólového klubu La Araucaria, tuto technologii schvaluje, ovšem s varováním, že není zárukou úspěchu, protože klony mohou být odchovávány jinak než jejich "originál", a to pak ovlivní jejich výkony.
Argentina má jeden z nejrozvinutějších biotechnologických sektorů v Jižní Americe a společnost Bio Sidus z Buenos Aires v loňském roce stvořila prvního naklonovaného koně v Latinské Americe jménem Nandubay Bicentenario. O koňský klon požádal biotechnologický odbor buenosaireské univerzity a Národní rada pro vědecký a technologický výzkum.
Nová generace klonovaných hříbat bude připravena pro pólový debut kolem roku 2015, uvedl Laplacette. "Potřebují čas, aby vyrostli a byli vycvičeni pro závody. Nyní jsou klonovaní koně sotva rok dva staří, a musí jim být pět nebo šest, aby byli považováni za připravené pro sport," dodal.
Tato doba dá sportu čas, aby novou technologii nějak reguloval, míní Buchanan. A jako první musí rozhodnout, zda bude při zápasech povinné označit, která ze zvířat jsou klonovaná.
