<span>Královna Sáblíková</span>: Z vítězství se mi podlomila kolena

Martina Sáblíková se na skok objevila v České republice. Na ruzyňském letišti převzala korunu pro sportovce roku 2007, ukázala trofeje z mistrovství Evropy, v rychlosti odpověděla na dotazy novinářů a už zase rychle pospíchala do Itálie na další soustředění. Ve hře je totiž stále vítězství ve Světovém poháru i blížící se mistrovství světa v Japonsku.

Kdy jste se dozvěděla, že jste se stala českým sportovcem roku 2007?

Dozvěděla jsem se to v neděli ráno. Trenér přišel na snídani a v ruce nesl růže a bonboniéru. Úplně se mi z toho podlomila kolena, strašně mě to potěšilo. Ten den jsem ale jela ještě závod na pět kilometrů, a proto jsem se snažila soustředit na závody, jinak bych v tom stavu nemohla vůbec jet.

Výsledky byly vyhlášeny už v sobotu večer. To jste opravdu nebyla zvědavá?

Šla jsem v sobotu brzy spát, v Čechách v tu dobu bylo asi osm hodin. Ráno jsem se chtěla podívat na mobil, jestli tam nemám nějakou sms zprávu, ale telefon byl úplně vybitý.

Kam byste tento úspěch ve své bohaté sbírce zařadila?

Těžko se to porovnává s úspěchy z mistrovství světa nebo Evropy, ale určitě jej řadím hodně do popředí. Opravdu si toho velice cením.

Zajímala jste se předem, jak asi můžete dopadnout?

Samozřejmě jsem věděla, že jsem v desítce. A vzhledem k tomu, že ten minulý rok opravdu vyšel, tak jsem trochu myslela, že bych mohla skončit v první pětce nebo dokonce trojce. Před mistrovstvím Evropy jsem to ale raději vypustila z hlavy.

Koho byste zvolila vy z té zbývající devítky?

Srovnávat jednotlivé sporty je velice těžké. Na první místa bych dala zlaté medailisty z mistrovství světa. Bohužel však nedokážu ohodnotit jejich další výsledky. Asi bych se ale rozhodovala mezi Barborou Špotákovou, Romanem Šebrlem a Šárkou Záhrobskou.

Dostala jste nějaké blahopřání, které by vás hodně překvapilo?

Ani nevím, ale k trenérovi na mobil mi přišla blahopřejná sms zpráva od ministryně Parkanové. To mě překvapilo docela dost.

Věříte, že můžete v příštím roce tento titul obhájit?

Tento rok jsou olympijské hry v Pekingu, a to je přeci jen větší akce než mistrovství světa. Věřím, že naši atleti budou dobře připraveni, a proto si myslím, že bych nezvítězila, ani kdybych zopakovala výsledky z loňského roku.

První meta se už nepovede. Titul mistryně Evropy ve víceboji jste neobhájila...

Bylo to velice těžké. Sice jsem si na pětistovce zlepšila osobní rekord, ale na patnáctce jsem zase ztratila. Nejhůř mi ale bylo, když jsem si uvědomila, že jsem na třech kilometrech nenajela na soupeřky moc velký náskok.

Kdy jste naopak začala věřit, že si odvezete medaili?

To bylo tři kola před koncem závěrečného závodu na pět kilometrů. Ztrácela jsem deset vteřin na bronz, ale bylo to rozjeté velice rychle. Tři kola před koncem mě trenér začal hodně burcovat, že by to mohlo vyjít.

Hned z letiště opět odjíždíte do Itálie. Není už to cestování únavné?

Cestování je teď opravdu hodně a občas je to náročné. Ale nemáme tu led, a tak musíme jezdit ven. Už jsem si na to cestování s trenérem zvykla. Těším se však na další závody a hlavně na mistrovství světa do Japonska.

Foto: Tomáš Nosil