Prestižní závod
Kulhavého čeká extrém. Připravoval se i ve slumu

V sehraném duu se Švýcarem Christophem Sauserem vyrazí v neděli na trať extrémně náročného etapového podniku Cape Epic biker Jaroslav Kulhavý. Do závodu dvojic v Jihoafrické republice půjdou s velkými ambicemi zopakovat vítězství, na něž společně dosáhli před dvěma lety. Pokud by uspěli, Sauser se do listiny vítězů zapíše dokonce již popáté.

Kulhavý dobře ví, jak je závod prestižní a jak velký ohlas má, přesto má v sezoně cíl někde jinde. "Já tím nežiju zase až tolik. 'Susi' se na to připravuje celou zimu a pro něj je to momentálně vrchol. Možná pak ukončí kariéru, možná pojede ještě maratonské MS, ale pro něj je to hodně důležitý závod. Já mám cíl sezony jinde. A doufám, že se mi vyhnou kolize a zranění a nějak to přežiju ve zdraví," uvedl olympijský vítěz z Londýna v rozhovoru s novináři.

Ani náznakem to však neznamená, že by do dějiště závodu odletěl v pondělí nepřipravený. "To bych si nedovolil. Nechtěl bych mu to zkazit, ale chci mu pomoci vyhrát. Jsem teď ve vytrvaleckém módu, ale jedu na Cape Epic připravený, jak chci. Měl by mě posunout blíže formě na cross country," ujistil Kulhavý. Závod je navíc zajímavý i z pohledu jeho týmu Specialized Racing. "Tým to bere prestižně, chce to vyhrát a já samozřejmě taky," dodal devětadvacetiletý biker.

Jeho slova potvrdil i středeční charitativní závod ve Stellenboschi ve slumu na podporu rozvoje cyklistiky, který pořádala nadace Songo.info, v jejíchž barvách pojede Kulhavý se Sauserem i samotný Cape Epic. Jel ho potřetí a poprvé dokázal vyhrát.
"Je to tu vždycky divoké. Všude jsou střepy, dráty, přes trať běhají děti, psi a někteří dospělí nás úplně ignorují a v úzkých uličkách se prochází. V jednom místě dokonce paní na ulici grilovala kozí hlavy," popsal na svém webu Kulhavý.

Exhibiční závod je však náročnější prověrkou, než by se mohlo zdát. "Je tam pozvaná většina závodníků (z Cape Epic) a 40 minut se jede 'šrot'. Něco jako Pražské schody, tedy sranda pro lidi, nikdo se nechce zranit, ale přitom se chce každý ukázat, jede se naplno a je to hodně náročné. A člověk si musí dávat opravdu pozor, protože to není nijak hermeticky uzavřené, mezi chýšema všude běhají lidi, nosí kbelíky na hlavě a spoustu z nich to vůbec nezajímá. Je to trochu nebezpečné," popsal Kulhavý.

Mezi největší soupeře na Cape Epic řadí krajana Kristiána Hynka s Rakušanem Albanem Lakatou z týmu Topeak Ergon. Hynek při své loňské premiéře dokázal ve dvojici s Němcem Robertem Mennenem vyhrát.

"Jsou tam týmy, které jedou spíše na etapové vítězství. Některé jedou zase na celkové vítězství. Je těžké to celé zvládnout bez krize, jedou nenápadně a snaží se vyhýbat problémům. Někteří naopak dopředu vědí, že to nevydrží celé. Kristián je největší soupeř. Jsou na tom podobně jako my," předpovídá Kulhavý.

Alespoň v některých ohledech se lze před krizí bránit. "Důležité je nepodcenit jídlo, pití a pak defekty, to je jako na Grand Tours, kromě toho, že za tebou nejede 'mechaničák'. V průběhu etapy je důležitý hodně jíst a pít. Nikdo ti ale nic nepodává, čepuješ si vodu sám a jídlo taky. Na gely se to celý nedá objet, je potřeba to proložit normálním jídlem. Nesmíš připustit slabý den a navíc nezáleží jen na tobě. Není to závod jednotlivců, ale jsme tam dva," zdůraznil Kulhavý.

Všichni se navíc musí poprat s brzkými starty. "Je to problém," pousmál se Kulhavý. "Ne snad, že by si na to člověk zvyknul, ale musí to vstávání v pět hodin ráno kousnout. Je to kvůli vedrům a také 'hobíkům', kteří to také jedou - to aby se stihli vrátit do tmy," uzavřel Kulhavý.