Exkluzivní rozhovor
Legenda pokeru Gus Hansen: Jsem asi trochu blázen...

Považuje se za nejlepšího hráče pokeru na světě. Jen na živých turnajích vyhrál dánský velmistr GUS HANSEN (38) přes 7 milionů dolarů (133 milionů korun), další desítky milionů dolarů získal v tzv. high stakes cash games - nesmírně vysokých hrách přímo o hotovost. Vládne i na internetu, jen za rok 2011 vyhrál 3,5 milionu dolarů (66,5 milionu korun), nejvíce ze všech.

Je tváří pokeru, globální celebritou. Přesto zůstává skromným sympaťákem, co miluje sport a také vsázení se o... všechno. "Jsem možná trochu blázen, ale strašně mě to baví," říká legenda v exkluzivním rozhovoru pro časopis TÝDEN.

On-line deník TÝDEN.CZ vám přináší ochutnávku interview - respektive pasáže, které se do časopisu již nevešly.

Před rozhovorem jsem se vás ptal, jestli si v Praze půjdete zahrát. Řekl jste, že ne, že tu pro vás "nejsou prostory". Za jaké minimální blindy (povinné sázky, kterými začíná každá jednotlivá hra při cashovce) byste si zahrál se mnou?

Mmmm... Možná tak 100/200 dolarů minimálně. Normálně hraji ale spíš o tisíce. Ale víte co, poker je něco, co mě živí. Chovám se jako profesionál. Mě by to s vámi nebavilo. Hodně mých kamarádů chodí v pátek večer na pivo, zahrají si u toho poker, užívají srandu. To je cool. Ale já hraji poker každý den, pořád, není to pro mě taková zábava. Respektive - poker mě pořád baví, ale je to práce. Je to jako kdybyste řekl profesionálnímu fotbalistovi: pojď, půjdeme si ven zakopat, dáme u toho pivko... To by ho asi taky moc nebavilo, protože do balónu kope každý den. Trénuje pořád, nemá náladu se bavit znovu a znovu jen fotbalem. Prostě bych v pátek večer nešel hrát pro pobavení poker, ale radši si zahraji Xbox, nebo Wii (herní konzole), nebo jen tak vyrazím na drink - prostě něco, co nedělám pořád. Ale když se sejde deset kluků, kteří normálně pracují, je pochopitelné, že pokerový večer je pro ně super zábavou.

Před týdnem jste hrál turnaj v Macauu, na který byl vstup neuvěřitelných 250 tisíc euro (téměř 7 milionů korun)....

...a to tam byl ještě 250 tisíc euro rebuy (dokup - pokud hráč prohraje všechny žetony, má možnost si dokoupit). Přihlásilo se 72 hráčů, skončil jsem dvaadvacátý, takže bez peněz. Byl to dobrý turnaj, nehrál jsem špatně, ale nakonec to nevyšlo. To je poker. Jednou se nezadaří, ale v dlouhodobém hledisku jsem ok.

Kdo takové velké turnaje hraje? Jen profíci? Nebo i nějací zbohatlíci?

Většinou profíci, byla jich tam většina. Hodně hráčů z Hong-kongu a Číny, někteří dobří, někteří horší. Ono je v komplexu hodně těžké říct, kdo z nás profesionálů je nejlepší. Je to jako v tenise. Třeba nedávno ve čtvrtfinále US Open porazil váš Berdych Federera - ale ten stejně bude dlouhodoběji lepší než Berdych, vyhrál spoustu Grand Slamů. Jen mu nevyšel jeden zápas.

Začínal jste jako profi hráč backgammonu. Jak jste se vůbec dostal ke všem těm stolním hrám?

Hodně jsem sportoval, hrál jsem na slušné úrovni tenis a ping-pong - často jsme jezdívali na soustředění, kde jsme po večerech hráli karty a různé jiné hry o pár dánských korun... Vlastně jsme hráli pořád, ve škole, o přestávce. Víte, já miluji soutěžení. A je jedno, jestli to je tenis, ping-pong, squash, nebo poker, šachy... Pocit vítězství je super.

A proč jste vůbec přestal s tenisem?

Nebyl jsem špatný hráč, ale nebyl jsem tak dobrý, abych něco dokázal. Nebyl jsem výjimečný.

A vás baví vyhrávat.

Přesně tak. A jsem si jistý, že Wimbledon bych určitě nevyhrál (směje se).

Sport milujete a samozřejmě na něj vsázíte. Někde jsem ale četl, že v tom nejste moc dobrý...

Ne, nejsem úspěšný, dost jsem prohrál. Ale zlepšuje se to, už to není tak hrozné. Prvních deset let jsem prohrával, teď vyhrávám, ale v komplexu jsem, co se sportovních sázek týče, v minusu. Na chvíli jsem s tím i přestal a pak se pomalu vracel zpět. Pomohli mi kamarádi, kteří se sázením živí, dali mi nějaké rady, trošku jsem je napodoboval...

Váš kamarád, nejlepší český squashista Honza Koukal, mi říkal, že když jste byli v Praze "venku", na baru vás hned poznalo několik dívek. To je pro mě dost překvapení - zatraceně populární jste hlavně v mužském světě...

Ano. Ale i holky pokeru dost rozumějí - vidí vás v televizi, nebo třeba dělají dealerky v casinu, víc a víc jich hraje poker... Je ale pravda, že když jdu ven, nejčastěji mě poznávají chlapi od 15 do 45 let, protože to je taková cílová skupina pokeru. Chtěl bych víc dívek (usmívá se).

* Kolik nejvíce prohrál a vyhrál za večer?

* Kolikrát v životě zkrachoval a jak se z toho dostával?

* Bývá u pokerového stolu nervózní, i když má kamennou tvář?

* Proč má rád holky z Prahy a jak je dokáže číst?

* Proč se mu nelíbí české zákony a co vzkazuje zdejším politikům? 

Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 17. září.