„Pocity jsou naprosto perfektní, všechno proběhlo podle plánu. Konečně jsem zase skokan," radoval se v rozhovoru pro server TÝDEN.CZ skokan Jan Mazoch, který se v pondělí po dlouhých sedmi měsících od dramatického pádu v polském Zakopaném a dlouhé rekonvalescenci opět vrátil na skokanské můstky.
Jaké pocity převládaly před odrazem - strach, nebo radost z návratu?
Když jsem vylezl na můstek, tak se mi zdálo, jako kdybych naposledy skákal včera. Nebyl jsem ani nervózní, ani se mi v hlavě nijak nehonil ten pád. Všechno jsem dělal naprosto automaticky. Byl to krásný pocit, opět skočit.
Jak na váš skok reagovali vaši reprezentační kolegové? Byli přítomni, nebo skákali na jiném můstku?
Skákali se mnou na šedesátce. Jsem tu s reprezentačním B-týmem. Kluci zkoušeli nějaké nové věci v technice, takže skákali se mnou. Včera večer jsem se bavil s Ondrou Vaculíkem, který kvůli zraněnému koleni také dlouho neskákal, a ptal jsem se ho, jaké to je, znovu se vrátit. On mi na to odpověděl, že je to jako s plaváním. Člověk se to jednou naučí a nezapomene.
Jan Mazoch v lednu zaútočil v Zakopaném v rámci tamního Světového poháru na nejlepší výsledek své kariéry.
Při druhém skoku s ním však zacloumal větrný poryv a český skokan upadl přímo na hlavu. Celý svět pak oblétly záběry bezvládného těla klouzajícího po doskočišti můstku.
Ačkoliv se původní prognózy zdály tragické, Mazoch se zázračně uzdravoval a brzy se vrátil do běžného života. |
Nebyli trenéři ještě nervóznější než vy?
Mluvil jsem po jednom ze skoků do vysílačky s Martinem Žídkem, který byl také u toho pádu v Zakopaném, a on mi říkal, že měl dneska při mém prvním skoku tep snad dvě stě. A já mu na to právě říkal, že to byl teda nervóznější než já.
Komu jste tu zprávu volal jako prvnímu?
První byla přítelkyně. Už od včera věděla, že dneska budu zase skákat, a měla velký strach. Musel jsem jí slíbit, že jí hned napíšu. Byla strašně ráda, že je všechno v pořádku.
Jak na tuto událost reagoval váš děda, olympijský vítěz z Grenoblu 1968, Jiří Raška?
Tomu jsem psal také hned a on asi během dvou minut odpověděl. Musím říct, že mě to dost překvapilo, protože normálně mu trvá dost dlouho, než odepíše. Asi byl dobře připravený.
Jaká tedy byla jeho odpověď?
Napsal mi strašně hezkou zprávu. Musím říct, že jsem z ní byl dost naměkko. Ale nic víc vám k tomu neřeknu, nezlobte se. Stejně mne nadchly zprávy od přítelkyně a rodičů.
Jaké máte další plány?
Tak nejbližší plán je svatba Jakuba Jandy... (smích). Ale ne, vy máte asi na mysli sportovní plány, že? Musím teď hodně trénovat a po dohodě s trenéry možná přijde i nějaký závod. Pokud neodjedu na kontinentální pohár do Klinngenthalu, chtěl bych poprvé závodit 24. září na závodech doma ve Frenštátě.
ČTĚTE TAKÉ: Uzdravený Mazoch poprvé od pádu skočil z můstku
Foto: Karel Šanda
