Legendární můstek K120 v Harrachově je pro každého skokana na lyžích symbolem oblíbeného českého sportu. Vztah k populárnímu místu mají i mladí čeští skokani Tomáš Vančura a Viktor Polášek. Ti se v rámci tréninku rozhodli můstek pokořit opačným směrem, než jsou zvyklí. A shodují se: "Zatím zůstaneme u cesty dolů."
Lavice, můstek, odraz, skok, dojezdová dráha. Takhle nějak znají skokani své můstky. A ani letní období není výjimkou. Akorát místa, která jsou v zimě pod sněhem, jsou nyní pokrytá umělou hmotou. Závodníci se ale přesto mohou věnovat svému řemeslu naplno. A překvapivě ještě bezpečněji.
"Letní skákání je pro nás příprava a trénink na sezonu. A vlastně v tom není takový rozdíl, jen co se týká povrchu. V zimě jsou skoky daleko nebezpečnější. Když spadnete během přípravy, jen se sklouznete po umělé hmotě. Na sněhu je riziko zranění daleko větší," vysvětluje dvacetiletý Tomáš Vančura.
Ale harrachovský můstek ani v těchto měsících nepokrývá speciální skokanský materiál. Pomalu totiž vrcholí přípravy na závod Red Bull 400, ve kterém se profesionální běžci i amatérští sportovci pokusí vyběhnout hrůzostrašně vypadající kopec od dojezdu až po vrchol lavice. Tedy přesně v opačném gardu, než na který jsou Vančura s Poláškem zvyklí.
"Do letní přípravy zapojujeme i běh jako přirozené posilování. Navíc se chodíme rozběhat při každé rozcvičce. Ale vidět ten kopec zespodu, to je něco jiného," usmívá se Vančura. "Je to fakt pěkná hora! Myslím, že zatím zůstaneme u cesty shora dolů," doplňuje ho o rok mladší Polášek.
Přestože oba běh vzhůru trochu vyděsil, podobný závod, který se v Harrachově na K120 uskuteční o víkendu 11. a 12. srpna, by oba lákal. "Snad nám to vyjde. Cestu dolů jsem na podobném můstku absolvoval nespočetněkrát, ale nahoru to musí být jiný šlágr. Vyběhli jsme sotva půlku a fakt to stálo za to," rád by si podobnou výzvu zkusil celou Polášek, který se v únoru stal v americkém Utahu juniorským mistrem světa.
