Mistrovství světa v jojování po třinácti letech opustilo Floridu. Prvním místem po Spojených státech amerických, kde se šampionát konal, je Česká republika. Předseda České yoyo asociace Jan Kordovský by byl rád, aby vrcholná akce v dalších letech nadále putovala po světě, uvedl v rozhovoru s ČTK. Náklady na šampionát, který se ode dneška do soboty uskuteční v pražském divadle Archa, se podle něj budou pohybovat řádově ve statisících.
O přesun akce z Floridy tuzemští činovníci usilovali deset let. "Na Floridě tato akce probíhala třináct let a po třech letech to byla trochu nuda, takže jsme se snažili to přesunou někam jinam," řekl.
Soutěž by podle něj měla po různých kontinentech nadále putovat. Příští rok bude v Tokiu, v roce 2016 se na skok vrátí do USA a v roce 2017 možná znovu do ČR. "Otázka ale je, jestli to nepředáme nějaké jiné evropské zemi," poznamenal.
Do pražského šampionátu bylo čtyři hodiny před uzavřením registrace přihlášeno 280 soutěžících z 35 zemí. Vedle Evropy mimo jiné z Japonska, Kazachstánu, Kuvajtu, Ázerbájdžánu a Mexika.
Šampionát je přístupný všem, nejen členům jednotlivých národních svazů. Soutěžit se bude celkem v osmi kategoriích.
Pět z nich tvoří samotné jojování, které se liší způsobem použití joja. Vedle toho mají samostatnou divizi dívky, soutěžící zahrnující do svých sestav umělecké prvky a lidé závodící v takzvaném káčování. "To je obdobné jako jojo, ale zatím jich není tolik, tak jsme je tak nějak adoptovali," řekl k této disciplíně Kordovský.
Nejnabitější je hlavní kategorie pro klasické jojo s provázkem navléknutým na prostředníček. Startovní pole zhruba 180 soutěžících se během čtyř vyřazovacích kol zúží na patnáct finalistů. Češi prý nejsou na domácí půdě bez šance. "Máme několik adeptů. Máme dva nebo tři mistry Evropy, kteří mají šanci se dostat někam dál i na mistrovství světa," řekl Kordovský.
Není podle něj jednoduché určit, zda je jojování zábavou nebo sportem. "Záleží na člověku, který to dělá, co od toho chce. Pro spoustu Japonců a Asiatů je to sport a pro spoustu Evropanů spíš zábava," uvedl šéf asociace. Ostatně i na samotném mistrovství světa se počítá se zábavou, večírek je na programu na závěr každého soutěžního dne. Ale lidé, kteří to berou hodně vážně, místo party podle Kordovského radši trénují v soukromí.
Aktivních jojerů, kteří se za rok objeví alespoň na dvou soutěžích, je podle Kordovského v tuzemsku několik stovek. Počet pasivních, kteří umějí s jojem nějaké triky, ale necítí potřebu soutěžit, podle něj půjde do tisíců.
V tuzemsku je jojování nejoblíbenější mezi teenagery, nejaktivnější jsou mladí mezi dvanácti a sedmnácti lety. Ve světě se jejich průměrný věk pohybuje od patnácti do pětadvaceti let. "Samozřejmě jsou extrémy na obou stranách. Nejmladšímu jojerovi je aktuálně šest a nejstaršímu asi 82," dodal Kordovský.