Radostí skákal jako malý kluk, přitom za týden oslaví 57. narozeniny. Údiv nad třeštěním žokeje Josefa Váni však není na místě. Vždyť pošesté vyhrál Velkou pardubickou.
"Už jsem na stupně vítězů zvyklý," řekl Váňa krátce poté, co seskočil ze hřbetu osmiletého valacha Tiumena. O pár desítek minut už se veterán krotil. "To byla jen silná slova. Každé vítězství ve Velké pardubické je něco úžasného," přiznal Váňa na tiskové konferenci.
ČTĚTE TAKÉ: Nezmar Váňa pošesté vyhrál Velkou pardubickou
Čtyřikrát vyhrál v sedle slavného Železníka, což dosud jiný kůň v Pardubicích nedokázal. Spolu zvítězili v letech 1987-1989 a 1991. Pátý Váňův slavný den přišel v roce 1997 s Vronským.
Od té doby se mluvilo spíš o tom, kdy skončí. Jenže on po dvanácti letech zase vyhrál.
"Staré železo" pomohlo
Možná se sám vyburcoval, protože pár dnů před dostihem četl, že patří do starého železa. "Slýchal jsem, jsi starej, nech toho," naznačil Váňa, co ho rozčílilo. "Počkej, až vyhraju," vyhlásil nato Váňa před majitelem Tiumena, kterým je Ivo Köhler, vlastník zubní laboratoře.
A skutečně vyhrál a v cíli dokonce nebyl ani zadýchaný. "To je dáno tím, že Tiumen je lehce jezditelný kůň," usmál se Váňa.
Je rekordmanem v počtu startů (23) na Velké pardubické a jako šestinásobný vítěz nemá mezi ostatními žokeji konkurenci.
Do rekordu cobydup
Jedno statistické prvenství ovšem Váňa nemá. Nejstarším vítězem Velké pardubické je amatér Vladimír Hejmovský, kterému bylo v roce 1951, když zvítězil v sedle Salvátora, padesát devět let. "To je cobydup," nadhodil Váňa, který 20. října oslaví sedmapadesáté narozeniny.
Co možná nevíte o JOSEFU VÁŇOVI: |
Datum narození: 20. října 1952
Zaměstnání: byl ošetřovatelem koní v Tlumačově; po vojně pracoval jako pomocný dělník na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojník lyžařského vleku a později vedoucí lyžařského střediska na Pradědu; byl členem Horské služby Jeseníky; po roce 1989 působil jako žokej a trenér v německém Baden Badenu; nyní vede vlastní dostihovou stáj na statku Bohuslav na Karlovarsku
Rodina: podruhé ženatý, má syny Jiřího, Martina a nejmladšího Josefa, který jde v otcových dostihových stopách
Zranění: Váňa si podle svých slov během kariéry zlomil téměř všechny kosti v těle včetně pánve, žeber, obratlů, obou klíčních kostí nebo čelisti; nejvážnější zranění utrpěl na dostizích v německém Iffezhaimu u Baden-Badenu 5. června 1994, kdy na první překážce spadl z koně Verona, který ho přilehl a další kůň vzápětí pošlapal; Váňa tehdy utrpěl těžký otřes mozku, zlomeniny žeber a pánve, zhmožděniny hrudníku, levá plíce byla zčásti utržená; zranění i klinickou smrt však překonal a už o dva měsíce později startoval v dalším dostihu |
Faktem je, že letos chtěl jet na Welldancerovi, který se zranil. "Když se dá Welldancer dohromady, tak uvidíme," prohodil Váňa s úsměvem.
Synovo popíchnutí
Letos se definitivně rozhodl, že pojede, až v momentu, kdy dojel špatně v Albertovci. Jeho syn Josef mu pak řekl: "Takhle přece neskončíš!" Váňa starší se tak začal připravovat. "Jezdec, který se o sebe stará, moc nechlastá a nekouří, může jezdit dlouho," podotkl.
V tréninku je Váňa neustále v sedle a při jeho zkušenostech už nepotřebuje jezdit dostihy každý víkend. "Nemůžu jezdit už tak často, protože třeba spadnu a doma budu mít peklo, kdo to bude dělat," vtipkoval Váňa, který je momentálně víc trenérem než žokejem.
A na co při svém šestém vavřínu myslel? "V průběhu odpoledne jsem měl špatnou náladu a přemýšlel o krmení, jestli to děláme správně," usmál se.
Dělají, napověděly výsledky. Vždyť i v cíli druhá Sixteen je v jeho péči. V péči šestinásobného vítěze Velké pardubické...
PROHLÉDNĚTE SI VIDEOZÁZNAM PRŮBĚHU 119. ROČNÍKU VELKÉ PARDUBICKÉ:
Foto: ČTK