"Pepča" Váňa: Tátovi bych přál triumf. Bylo by to stylové

Jméno Josef Váňa je už osmkrát napsáno v kolonce vítězů Velké pardubické. Slavný žokej může vyhrát i letos, je ale možné, že to poprvé dokáže jeho nejmladší syn - i v tom případě by znovu vyhrál Josef Váňa. Tvrdí, že slavné jméno ho netíží.

"Pepča", jak Josefu Váňovi mladšímu říká jeho slavný otec, v neděli osedlá Sorose, který patří mezi favority. "Je to mladý a perspektivní kůň, který toho už hodně dokázal," řekl Váňa mladší. Ten dosud skončil ve Velké pardubické nejlépe pátý. Nyní může mířit výše. "Dávám mu nejlepšího koně. Soros se zdá v nejlepším cajku. Takovou šanci ještě neměl," řekl Váňa starší, který Sorose trénuje.

Třiadvacetiletý Váňa doufá, že otec chválil Sorose, protože to jako trenér tak cítí. "Možná to ale říká jen proto, aby nebyl takový tlak na něj s Tiumenem," smál se syn. Soros poběží Velkou pardubickou poprvé a je otázka, jak trať zvládne.

Slavnou steeplechase jel Váňa junior třeba na Juventusovi či v sedle Decent Fellow, ale svého otce nikdy neporazil. Geny ale nezapře a myslí na výhru. "Přál bych si triumf ve Velké, jen nevím, jestli přijde letos, příští rok, nebo třeba nikdy," řekl.

Váňa starší letos nejspíše pojede naposledy a syn by mu výhru na rozloučenou přál. "Bylo by to stylové," řekl Váňa mladší. Na trati dostihu ale jdou rodinné vazby stranou. "Že bych ho pustil před sebe, protože to je táta? To bych ho nenechal."

Váňa mladší říká, že se jeho otec, kterého obdivuje, pro dostihy narodil. Zdědil po něm prý výbušnost. "Což není dobře, ale někdy je lepší si zařvat než to v sobě nosit," řekl mladý žokej. Lásku ke koním si musel najít a myslí si, že ji má po otci i po matce Pavle. "I máma dala koním srdce i duši."

Před Velkou pardubickou vyhrál Váňa mladší v italském Meranu jako loni Gran Premio a získal prémii tři miliony korun. "Je to krev do žil," řekl a nic si nedělal z faktu, že by měl jako nositel slavného jména v dostizích dominovat. "Jestli jsem, nebo nejsem Váňa, to je mi ukradené. Důležité je, že mám dobrého koně," řekl Váňa mladší.

Možná větší břímě než triumf ve Velké pardubické bude jednou převzít tréninkové centrum. "Šanci uhnout tomu dědictví asi nemám. Jestli jednou zvládnu sedmdesát koní, a ještě komunikovat s lidmi, to se uvidí," pokrčil rameny. "Chtěl jsem hrát fotbal, ale musel jsem jezdit poníky a rajtovat. Teď jsem ale rád, že to dělám," uvedl.