Badminton
Přepral rakovinu a pomáhá druhým. Prohry furt bolí, říká Koukal

Suverénně porážel všechny domácí soupeře, neohroženě se rval i s těmi nejlepšími hráči světa. Před čtyřmi lety mu ale osud do cesty postavil daleko větší překážku. Lékaři mu diagnostikovali rakovinu varlat. Badmintonista Petr Koukal však zákeřného protivníka zdolal a vyhrál i svůj nejtěžší zápas života. K vrcholovému sportu se vrátil a teď mimo kurty bojuje i za osvětu a prevenci před zrádnou nemocí.

Nezdají se vám po boji s rakovinou triumfy na kurtu poněkud malicherné?
Samotného mě zarazilo, že ne. Myslel jsem si, že budu hrát úplně v klidu a výhry ani prohry nebudu tolik prožívat, ale ve skutečnosti to tak nefunguje. Je zajímavé, jak je hlava nastavená. V momentě, kdy jde o život, odpadá všechno stranou.

Ale jen co jste se vrátil na kurt...
... chtěl jsem znovu vyhrávat. A je úplně jedno, že ještě před pár měsíci jsem ležel na pokraji sil v nemocnici. Prohry mě teď bolí úplně stejně. Nebo možná ještě víc. Ale umím si večer udělat černou hodinku a vrátit se v myšlenkách do ordinace, kde mi řekli tu špatnou zprávu. A druhý den už mě porážky nebo osobní problémy tolik nemrzí. Předtím jsem neměl takový nadhled.

Takže se dá říct, že vám nemoc v tomto směru pomohla?
Určitě. Je sice hrozné to tak říct, ale byl to vlastně dar. Život je teď daleko plnohodnotnější a kvalitnější, než byl. Ale za poměrně vysokou cenu.

V létě jste se dal dohromady s biatlonistkou Gabrielou Soukalovou. Vyzkoušeli jste si vzájemně své sporty?
Gábina už se mnou badminton hrála a moc ji to baví. Mě běh na lyžích moc nebere, ale střelba mě baví hodně.

* Proč spolu s Gabrielou Soukalovou skočili padákem?

* Bude s ní jezdit po biatlonových závodech?

* Jak mu sport pomohl v boji s rakovinou?

* Jak se snaží pomáhat ostatním?

* Kolik lidí už mu děkovalo za záchranu života?

* Dá se badmintonem v Česku uživit?

Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 29. září.