Představte si, že fotbalovou Barcelonu čeká vyhrocené El Clásico proti arcirivalovi Realu Madrid. Zápas o první místo španělské ligy, obrovské emoce, očekávání, zkrátka utkání o všechno. Celý svět je připravený sledovat bitvu se vším všudy, jen někdo chybí. Hvězdný Lionel Messi totiž odjel na pomoc argentinskému národnímu týmu v kvalifikaci o mistrovství světa.
Tolik fikce. Ne však pro fanoušky ragby.
Po dobu pěti týdnů probíhá legendární turnaj nejlepších evropských reprezentací Six Nations. A přestože nominace na jeden zápas vyřadí z klubového života až 22 hráčů jedné země, nejprestižnější ligové soutěže žádnou absolutní stopku nehlásí. Liga zkrátka pokračuje a mužstva s tím musí šířkou kádru počítat.
Důvodem je nejen nedostatek termínů, ale především specifická vlastnická struktura klubů. "Ragbyové unie v Irsku, Skotsku a Walesu provozují a vlastní kluby své země v nejvyšší soutěži. Díky tomu tam funguje návaznost na reprezentaci, která je tím nejdůležitějším i z hlediska propagace, získávání sponzorů a podobně. Vše se jí podřizuje," vysvětluje česká ragbyová legenda Jan Macháček, který si zahrál i v nejvyšších soutěžích ve Walesu, Anglii a Francii.
Naopak ve finančně nejlukrativnějších ligách v Anglii a Francii funguje model podobný například tomu fotbalovému. "Kluby vlastní soukromé subjekty, proto se v nich točí víc peněz, a je i větší problém při uvolňování hráčů na reprezentační srazy," říká Macháček.
Sám dobře ví, o čem mluví. Při kolizi termínů totiž neriskují jen majitelé klubů, ale i samotní hráči. "Pro profesionály, kteří se živí hraním v klubu, to není jednoduchá situace. Také mi jednou uškodilo, když jsem během sezony odjel reprezentovat. Hráč může vypadnout ze sestavy a už se do ní nemusí vrátit," říká pětinásobný český ragbista roku.
Letošní rok se během Six Nations překrývají termíny ligové soutěže a reprezentace ve dvou případech v Anglii a Francii. Výjimečně pouze jednou ve společné soutěži Walesu, Skotska a Irska, ještě loni to ale bylo třikrát. Ke kolizi ale dochází i v jiných obdobích sezony.
Nabízí se tak otázka, zda se absencí klíčových hráčů v důležitých zápasech necítí fanoušci klubů podvedeni. Podle Macháčka uvolňování hráčů do reprezentace nikdo za ovlivnění soutěže nepovažuje.
"Fanoušci s tím počítají. Pokud někdo fandí ragby, fandí klubu, tak určitě přeje i národnímu týmu. Berou to jako službu tomu vyššímu cíli," říká. "Zejména fanoušci na ostrovech jsou jiní než třeba ve fotbale. Nejsou blázni do svých klubů, ale spíš fandí sportu jako takovému."
