<span>Rozpolcený Kreuziger</span>: Mrzí mě kritika fanoušků z Česka

Úkol splněn. Ale mohlo být lépe. V takovém rozpoložení se teď nachází cyklista Roman Kreuziger, devátý muž celkového pořadí Tour de France. Na nejslavnějším závodě světa nikdy před tím neskočil český jezdec výš, než tenhle hubený 23letý introvert.

Kreuziger před třemi týdny, kdy závod v monackém knížectví odstartoval, vyhlásil: „Po dojezdu do Paříže chci být nejhůře desátý." Jak si předsevzal, tak učinil. Skončil devátý, o tři příčky výš než loni při své první účasti na slavné Tour. Přitom před rokem nestartovaly hvězdy Lance Armstrong (letos třetí) a nakonec vítězný Španěl Alberto Contador, na nějž Kreuziger ztratil 14:16 minuty.

ČTĚTE TAKÉ: Králem Tour je nepřemožitelný Contador. Kreuziger je devátý

Ve 21 etapách si český cyklista vedl nejlépe v úvodní a předposlední: shodně v nich obsadil sedmé místo.

Jenže v rozhovoru pro své internetové stránky sám Kreuziger přiznal, že výsledky mohly být ještě lepší, zradilo ho však zdraví. Po devíti etapách jej začaly sužovat střevní potíže. A také naznačil, že ho mrzí kritika ze strany českých fanoušků. Ti mu vyčítali odtažitý přístup, když se například po jedné z etap odmítl zastavit se u skupinky svých příznivců a podepsat jim českou vlajku.

Romane, co pro vás devátá příčka na Tour znamená?
Předně, jsem spokojený. Byla to dřina. Mým cílem bylo být do desátého místa, to se povedlo. Ale mohlo to skončit ještě lépe...

Jak to myslíte?
Vím, že nebýt mých střevních potíží, které mě provázely celých šest dní, jsem mohl dojet pátý, šestý. Je to velká škoda. Kdybych se v průběhu závodu cítil tak jako při sobotním výjezdu na strmý Mount Venteux (etapu zakončilo 21 km dlouhé příkré stoupání na mýtickou horu závodu, Kreuziger dojel sedmý - pozn. red.), vydržel bych v horách jezdit s těmi nejlepšími. O tom jsem přesvědčený. Ale zdraví bylo proti. Nohy se netočily tak dobře, jak bych chtěl. Alespoň mám motivaci na příští rok.

Jak jste vnímal podporu fanoušků?
Všem, kteří mi opravdu fandili, moc děkuji. Ale zaznamenal jsem i negativní reakce, hlavně z Česka. Byly narážky, že nejsem moc aktivní a tak. Mrzí mě to. Jenže tihle kritici si už neuvědomují, že během tří týdnů může horší den padnout skoro na každého. V tak náročném závodě rozhoduje každá maličkost. Natož když má někdo šest dní průjem a nemůže se pořádně najíst. Ale česká mentalita je holt taková, že vás lidi jeden den vynášejí do nebes, a druhý den skoro zatratí. Přitom třeba z Itálie mi přišla sposta sms zpráv i v době, kdy se mi nedařilo podle představ. Lidi psali, že drží palce, ať jsem v pohodě. Bylo to od nich hezké.

Jaký je váš příští program?
V pondělí se vracím do Itálie a válet se rozhodně nebudu. Už v sobotu bych měl absolvovat klasický závod v San Sebastianu, pak si trochu orazím. Na konci srpna bych měl teoreticky startovat na španělské Vueltě.

Foto: ČTK