Rok před startem olympiády to pro Soči rozhodně není dobrá reklama. Bobisté a skeletonisté z USA, ale i dalších států, jsou znepokojeni kvalitou ledu na tamější dráze a stěžují si na to, že se nemohou adekvátně připravit na víkendový závod světového poháru. Negativní zkušenost potvrzuje i český bobový olympijský tým, který tu minulý týden absolvoval tréninkový kemp a nyní se připravuje spolu s ostatními posádkami právě na závěrečný závod světového poháru.
Problém není v rychlosti, bezpečnosti nebo designu tratě, se kterým jsou všichni spokojeni, ale se způsobem, jakým je led udržován. "Je to velmi hrbolaté," vzkázala americká skeletonistka Noelle Pikus-Pace ze Sliding Center Sanki, kde je dráha postavena a které je zhruba hodinu severovýchodně od Soči. "Na výjezdech je prakticky beton. Není to připravené na ježdění. Ta dráha je prostě neakceptovatelná."
Nespokojeni nejsou pouze Američané. Stříbrná olympijská medailistka ze skeletonu a čerstvě korunovaná světová šampionka Shelley Rudman z Velké Británie řekla, že špatná údržba ledu vedla ke dvěma zrušeným tréninkovým dnům a kanadský skeletonista Eric Neilson vyjádřil sovu frustraci slovy: "Výlet sem se změnil ve vtip, opravdu. Kde jsou skryté kamery?"
Mezinárodní federace FIBT nemá v plánu zrušit nadcházející víkendové kolo světového poháru, minimálně u bobů, ačkoliv se na ni řada sportovců v posledních dnech obrací s prosbou, aby soutěž ještě zvážila. Někteří si stěžovali na rozmazané vidění během jízd a poskakování na vytrhaném ledu či na bolesti hlavy po sjetí dráhy.
"Na prvních čtyřech zatáčkách se vcelku nic neděje. Tlak nožů na led ještě není takový, dráha se tolik neničí a špatná údržba se neprojevuje. Bob se začíná třást na pětce, nejhorší je však z mého pohledu zatáčka 10, ve které se rozvibruje celý bob včetně posádky a hlavy i rukou pilota. Na trati, která není moc známá, se navíc nedá jet moc "po paměti" a je třeba mít mnohem větší kontakt s bobem a řídit jen podle toho, jak se bob chová. Vše korunuje cílová zatáčka kde mi jektají zuby," říká nejlepší český pilot Jan Vrba.
"Na začátku minulého týdne, kdy jsme začali jezdit, byla ještě dráha upravená jako všechny ostatní. Připadá mi že, od té doby jen vyspravují ty nejhorší díry," dodává Vrba. Špatný led je však třeba tzv. šrupovat, tedy strhávat vrchní poškozené vrstvy a nastříkávat nové."Dle informací vedení FIBTu přitom v Evropě čekají ti nejlepší ledaři, aby podmínky pro jízdy zlepšili, o to však asi zájem Rusové nemají", doplňuje kapitán české výpravy Martin Bohman.
Fraška v ruské režii
Pierre Lueders, dlouholetý kanadský bobový pilot, který je v současnosti trenérem ruské reprezentace, nepodal ke vzniklé situaci žádný komentář. Domácí týmy dostávají vždy výhodu na olympijských hrách, které pořádají. Nejinak tomu bylo i v případě kanadských posádek na dráze ve Whistleru, které měly možnost sjet větší počet tréninkových jízd, než kterýkoli jiný národ. To, co sportovcům vadí nejvíce, jsou situace, které se staly v průběhu týdne, kdy zahraničním posádkám nebylo umožněno trénovat z důvodu špatné kvality ledu, ale tyto problémy byly dány do pořádku včas pro posádky ruské, které si v noci mohly dělat, co chtěly. "Čím déle to trvá, tím více se člověk zajímá o to, co se děje," řekla vedoucí americké bobové federace USBSF Darrin Steele.
"Problémy se navíc kumulují s tím, jak se blíží závod. Rusové dělají neodůvodněně v průběhu tréninku "technické přestávky", snad aby rozhodili koncentraci konkurenčních posádek. Zpožďuje se doprava, zhoršuje se kvalita stravy. Ale samozřejmě můžete chodit pěšky nebo si vyjít do restaurace. Jen buďte připraveni na to, že steak vás vyjde třeba i na 2000 korun," vysvětluje Bohman a dodává: "Rusové tak z potenciálně příjemného zakončení bobové a skeletonové sezony dělají zbytečně frašku."
