Mistrovství světa není jen o výkonech. Jsou týmy, které si vrcholovou akci jedou převážně užít. Výjimkou nebyl ani florbalový šampionát žen, kde reprezentace bavily nejenom na hřišti, ale také mimo ně. Například v nákupních centrech. A nešlo jen o outsidery celého turnaje, dokázaly pobavit i ty největší favoritky.
Když letíte z Austrálie na mistrovství světa na Slovensko s nulovou nadějí na výraznější úspěch, je vaším cílem především nasbírat zkušenosti a celý turnaj si užít. Zvláště, když ve florbale je absolutní minimum hráčů a kvůli takovým akcím, jako je světový šampionát, a musíte si vzít dovolenou z práce.
Přesně takto turnaj na Slovensku pojaly hráčky z nejvzdálenějšího kouta, Austrálie. Každý zápas hrály, jako by byl poslední, a všechny v hale bavily i svým tanečkem. Ten je důvěrně známý fanouškům filmu Kokosy na sněhu. Třeba se tyto florbalové exotky inspirovaly u těch nejznámějších.
Při písni Cotton Eye Jon šla i rivalita stranou a ukázaly, o čem šampionát doopravdy je. Nejen o soutěžení, ale také o vztahy mezi týmy. A i když Australanky na turnaji dokázaly porazit pouze Singapur, staly se snad nejoblíbenějším týmem. Po prohře s Japonkami si dokonce zatančily bok po boku.
Odvázat se nebály ani sousedky Slovenek z Polska. Těm byla pozornost v hale málo, a tak se zvýraznily v nákupním centru. Zpívající a poskakující parta dvaceti žen v týmovém oblečení přilákala nejeden pár očích zvědavých nakupujících.
V obchodě se předvedly i Dánky, vlastně jedna z nich. Ta totiž na Instagram natočila návod, jak přežít na Slovensku. Dánštinu sice moc lidí neovládá, ale její sdělení snad překládat ani nepotřebuje. Důležitý je především obsah vozíku. Dánská hráčka naštěstí nakoupila dostatek čokoládových tyčinek a její spoluhráčky mohly ukázat, jak velkou mají pusu.
Pozadu neskončily ani staronové mistryně světa ze Švédska. Ty nebavily tanečky nebo vylomeninami, nýbrž výzvami. Vše začala Anna Wijková. Promíchala florbal s golfem a předvedla fantastický hole in one ze střechy. Zahanbit se nenechaly ani její spoluhráčky, které ukázaly své umění v týmové výzvě.
Inspirovat se Wijkovou nechaly i jiné týmy včetně Japonek. Výsledný rozdíl ale ukazuje, proč Japonky skončily na 14. místě a Švédky si na krk pověsily zlaté medaile.
Hole do ruky vzaly i české brankářky Jana Christiánová a Nikola Příleská. Výsledku Švédek se ale ani zdaleka nepřiblížily a ukázaly, že jejich místo je na kolenou v brankovišti, kde můžou předvádět své umění. Útočnice z nich totiž už asi nebudou.
