Vodní slalom
Tatínek stříbrného Prskavce: Já ho snad zabiju, hrozný nervy

Často riskuje, jede na hraně, ale při finále Světového poháru v Praze musel kajakář Jiří Prskavec sáhnout ještě k většímu hazardu. Mistru Evropy však risk po zaváhání těsně po startu vyšel a vynesl ho na druhé místo, jeho první umístění na stupních vítězů v seriálu v letošní sezoně.

Už loni byl druhý na mistrovství světa v Praze, letos získal bronz na MS do 23 let v Austrálii a podruhé za sebou vyhrál mistrovství Evropy. Ale ve Světovém poháru se mu nedařilo, v Londýně ani v Tacenu se dokonce nedostal mezi finálovou desítku. Až dnes to zlomil. "Jo, jsem spokojený, ale já tady snad nikdy nevyhraju," kroutil hlavou jednadvacetiletý závodník.

Prakticky celé finále jel přitom s penalizací, trestné sekundy si připsal hned v druhé brance. "Už jedničku jsem málem šťouchnul, tak jsem loď musel trochu strhnout a do té dvojky jsem najížděl už blbě a hodně natěsno. Ale nebyl jsem si šťouchem jistý," řekl. Musel ale začít naplno riskovat. "Já ho snad zabiju, hrozný nervy," ulevil si s úsměvem Jiří Prskavec starší, který se podílel i na stavbě trati.

Prskavec uznal, že jeho dnešní přemožitel Hannes Aigner z Německa jel velmi rychle. Českému kajakáři by nepomohla ani čistá jízda. "Vítěz musí jet nejlíp a mně se to tady zatím nikdy nepovedlo. Na mistrovství světa jsem byl za svou jízdu hrozně rád, ale vím, že vždycky se dá jet líp. A dneska tam těch chyb bylo dost," uznal Prskavec. "Takhle tvrdě jsem nejel už dlouho a nebylo to vůbec lehké," doplnil.

Ještě než projel cílem, už tušil, že to na první místo stačit nebude. "Doufal jsem, že to vyjde na placku a přál jsem si, aby tam byl Vítek se mnou," jmenoval dalšího českého kajakáře ve finále Víta Přindiše, který za ním na ME ve Vídni obsadil druhé místo, ale dnes ve finále neprojel branku.

V závěru už navíc Prskavcovi docházely síly. "Ale ani si to moc nepamatuju, abych řekl pravdu. Vím, že jsem mlel z posledního, ale diváci mi dodávali síly až do konce," pochválil více než třítisícové publikum. "Já jsem byl zase v takovém transu, jak to na mě řvalo ze všech stran," přiznal.

Ve finále byl nejmenším ze závodníků a druhým nejmladším. A nejspíš také nejslabším. "Ale no tak," rozčiloval se na oko nad poznámkou kamarádů. "Ale je pravda, že když nejezdí Vávra (Hradilek), tak jsem nejmenší. A když jede, tak jsem sice druhej nejmenší, ale zase výrazně nejslabší," podotkl se smíchem a odkazem na pověstné Hradilkovy bicepsy.