Ještě předloni Tiger Woods sotva odpálil golfový míček do vzdálenosti přes 50 metrů. Po čtvrté operaci zad teprve zjišťoval, zda zase může švihat holí a hrát golf. V neděli svůj návrat završil ve velkém stylu - na slavném turnaji Masters v Augustě se popáté v kariéře oblékl do zeleného saka pro vítěze. "Sedí mi," usmíval se.
Trvalo ale dlouhých čtrnáct let, než si Woods mohl znovu ten pocit vychutnat. "Nikdy na to nezapomenu. Nejenže zase hraju golf, ale jsem schopen znovu vyhrávat," uvedl třiačtyřicetiletý Američan a jeho slova dokládají, jak těžkým obdobím prošel.
Dlouho se přitom zdálo, že se Woodsova kariéra a život vyvíjejí ideálně. Ve dvou letech udivil švihem v televizní show, kraloval americké amatérské scéně a první Masters ovládl už v 21 letech. Když v roce 2008 na US Open přidal už čtrnáctý major titul, bylo mu 32 let a vypadalo to, že je nezastavitelný.
Jenže pak se všechno rozpadlo. Jeho manželství, reputace i tělo.
Konec zlaté éry
Provalily se jeho nemanželské vztahy, podstoupil léčbu ze sexuální závislosti, ale rodinu nezachránil a se švédskou modelkou Elin Nordegrenovou se rozvedl. Čím dál víc ho sužovaly zdravotní problémy a se zády musel na čtyři operace.
Po každé z nich se zkoušel vracet, ale bolesti se opakovaly a jeho hra vypadala hrozně. "Měl jsem pocit, že je konec. Golf jsem v dohledné době neviděl," uvedl.
Až po zákroku v dubnu 2017 se věci začaly obracet k lepšímu. "Tahle operace vlastně nesouvisela s golfem, ale byla o kvalitě života. Před ní jsem toho opravdu nemohl moc dělat a v podstatě ležel dva roky v posteli, ze které mi pomáhali," líčil.
Zprvu byl rád, že si zase může hrát s dětmi a dceru Sam Alexis a syna Charlieho Axela zase vozit do školy a na kroužky. O golfu měl pochybnosti. "Byla doba, kdy jsem sotva chodil a seděl, moc toho nemohl, a to nemáte pozitivní myšlenky."
Rehabilitace
Rehabilitace mu umožnila vrátit se k normálnímu životu. "A pak jsem si najednou uvědomil, že zase můžu hrát golf," řekl Woods. "Měl jsem pocit, že to mám pořád v rukách, Tělo se sice změnilo, ale v rukách to pořád mám."
Začal s tréninkem, z krátkých padesátimetrových ran se postupně dostal ke všem druhům úderů. A už loni ukázal, že může znovu zářit. V září ovládl v Atlantě závěrečný turnaj sezony na PGA Tour a získal zpět sebevědomí. "To byl obrovský krok kupředu a od té doby jsem směřoval k Augustě."
Znovunabytá sebejistota se v uplynulých čtyřech dnech projevila. V jeho očích se během hry zračilo soustředění a po jeho ranách fanoušci vybuchovali nadšením. Na hřiště se vrátilo skandování "Tiger! Tiger!" a jeho červené finálové triko.
Triumf, vzhledem k tomu, čím si prošel, označil Woods za nejtěžší v kariéře. Největší radost ale měl z toho, že ho s vítězným gestem viděly děti.
Dceři Sam byl rok, když Woods vyhrál v roce 2008 US Open. Syn se narodil o rok později, oba tak jeho dřívější slávu nepamatují. "Viděly jen, jak jsem se trápil a trpěl," mrzelo Woodse. Právě s dětmi se jako s prvními v Augustě objal. "Je nádherné s nimi sdílet úspěch. Je to nepopsatelný pocit," liboval si.
Návrat golfového krále oslavují fanoušci i hráči. Dá se čekat, že Woods ještě neřekl poslední slovo a může ohrozit rekord krajana Jacka Nicklause, vítěze osmnácti majorů, ke kterému mu chybějí tři tituly. "Je blíž, než si myslíme," řekl golfista Brooks Koepka.
