V letošním ročníků Tour de France už z původních 198 cyklistů 20 nepokračuje. Prvních deset dní nejslavnějšího etapového cyklistického závodu světa bylo mimořádně tvrdých a doplatilo na to i několik favoritů na celkové pořadí. Záběry z hromadných kolizí často připomínají výjevy z bitevního pole.
Naposledy se startovní pole takto redukovalo v roce 1998, ale tehdy muselo devět účastníků odstoupit kvůli dopingu. Dvacet odstoupivších jezdců muselo skončit kvůli zranění od zlomených prstů, žeber až po propíchnutou plíci.
"Hodně krve a křiku. Je to krveprolití," komentoval na svém twitterovém účtu dosavadní průběh Tour jezdec týmu Rabobank Laurens Ten Dam. "Je to o tom udržet se ve vzpřímené poloze," trefně poznamenal manažer týmu Sky David Brailsford.
V pelotonu je podle jeho členů letos hodně nervozity, která pramení z enormní snahy uspět. Slovenská kometa a vítěz tří letošních etap Peter Sagan se po jedné etapě vztekal, že mnozí cyklisté přeceňují své schopnosti.
"Na trati je spoustu mladých jezdců, kteří nevědí, jak zvládnou svoje kolo. Je tu mnoho nezkušenosti, mnoho zoufalství a mnoho nervů. Myslím, že každý potřebuje zchladit hlavu," nabádá Stuart O´Grady, který si na Tour v roce 2007 zlomil pět žeber.
Je ale víc názorů, proč je letos Tour tak krvavá. Svůj díl viny nesou podle Thomase Voecklera i organizátoři, kteří cyklistům nenechávají dost místa. Cesty jsou někde sotva sedm metrů široké, není tam dost místa pro každého," uvedl Francouz, který o své naděje letos také přišel v jednom z hromadných pádů.
"Všichni chtějí mít své místo vepředu. Souboje jsou těsnější, každý chce být na co nejvýhodnější pozici a za každou cenu se tam tlačí," všiml si Fabien Cancellara, který jel několik etap v úvodu Tour ve žlutém trikotu.
