Radostně poskakoval k pódiu, kde poté neustále ukazoval sedm prstů. Josef Váňa pokračuje v utváření vlastního encyklopedického fenoménu. "Nechci dělat machra, ale dneska nám to šlo," smál se po dalším úžasném vítězství ve Velké pardubické.
Machra dělat nemusí. On jím je. Posedmé ovládl ohromně náročný závod. V sedmapadesáti letech. Když poskakoval na stupínek pro vítěze, plácal si se všemi těmi oficiálními představiteli závodu jako malý kluk. Humorná chvilka přišla, když totéž málem učinil s kardinálem Dominikem Dukou. Nakonec ještě stihl rozmáchlou dlaň zastavit a s církevním představitelem si distingovaně potřásl rukou.
Měl obrovskou radost. Občas ji protkly slzy. Všichni mu to přáli. "Chtěl bych poděkovat úplně všem z mojí stáje, po posledního kováře. Máme tam super kolektiv, super kluky," radoval se v rozhovoru pro Českou televizi. "Měli jsme to dobře nachystané."
V samotném závodě svedl senzační souboj s Amant Grisem žokeje Marka Stromského. Váňa si trochu vyčítal, že do úprku vystartoval brzy. "Kvůli mé mladické nerozvážnosti mě pak Amant Gris málem dostihl," smál se. "Ten závod byl poměrně rychlý, hlavně začátek, rozjezd byl pořádně rozpálený. Pomalu jsem postupoval dopředu. Nakonec se to povedlo."
Ano, povedlo. Neuvěřitelně. "Tiumen je borec borců," hladil pak svého koně, na kterém ovládl slavný závod již podruhé.
Proti jeho triumfu podal trenér Amant Grise Radek Holčák protest, protože Váňa podle něj vytlačoval ve finiši soupeře Marka Stromského z dráhy. S námitkou neuspěl. "Spíše jsme to jen chtěli zkusit," krčil rameny žokej Stromský, který však měl pro Váňu jen slova respektu. Ostatně jako každý. Váňa je superhvězda, koňská celebrita, nikdo si nic nedovolí. "Hrozně mu to přeji a i za to druhé místo jsem strašně rád," smál se Stromský. "Pan Váňa je legenda, vítězství si zaslouží."
