Downhill skateboarding
VIDEO: Blázni na prknech, jezdí přes 100 kilometrů v hodině
19.07.2011 07:25 Původní zpráva
Patří k těm sportovcům, při jejichž sledování vám tuhne krev v žilách. Když sjíždějí několikakilometrové tratě jen na trochu větším skateboardu a řítí se rychlostí více jak 100 kilometrů v hodině, pouze nevěřícně kroutíte hlavou. Tohle je downhill skateboarding.
V tomto týdnu se nejlepší světoví závodníci tohoto bláznivého odvětví skateboardingu sjedou v České republice. Konkrétně v Kozákově nedaleko Turnova na už tradičním podniku Kozákov Challenge 2011.
Na třiapůlkilometrové trati se v rámci úvodního podniku evropské tour a jednoho z devíti závodů IGSA World Cup series představí od středy do soboty také Čechokanaďan Mischo Erban, jezdící v kategorii longboard.
Kategorie down. skateboardingu: |
Longboard - jezdec stojí na prodlouženém skateboardu (longboardu) Buttboard (Classic Luge) - jezdec leží na zádech na skateboradu, který je širší i větší než u longboardu. Streetluge - nejrychlejší disciplína, skateboard má více kol a jeho výška je jen tři až pět centimetrů nad vozovkou. |
Jeden z hlavních favoritů závodu drží světový rekord, v roce 2010 dosáhl stěží pochopitelné rychlosti 130,08 kilometru v hodině.
Podobnému maximu se sice ani jeden ze 170 přihlášených závodníků v Kozákově nepřiblíží, přesto se dají očekávat rychlosti kolem sta kilometrů. Maximem českého závodu je přitom 105 kilometrů v hodině.
"Relativní pocit rychlosti v kombinaci s adrenalinem v krvi je velmi zrádný. Člověku trvá, než pochopí, že to, co se tváří jako padesát kilometrů v hodině, je ve skutečnosti o třicet více a že ostrou zatáčku stejně jako auto nemůže projet stotřicítkou," říká jeden z organizátorů Jan Profous.
Ten propadl kategorii buttboard. Nejhorší zranění, které si vybaví, se stalo na longboardu. Pro závodníka dokonce musel přiletět vrtulník a měl prý opravdu namále. Těžké zranění mu dnes už připomíná jen velká jizva na břiše.
Drobnější zranění jsou prakticky na "turnajovém pořádku". Nejčastěji karamboly odnášejí klíční kosti, ruce, nohy a kotníky. "Tohle prostě nejsou kuličky. Jedna chyba se draze zaplatí a velmi vymstí," připouští Profous.
Co nejvíce eliminovat zranění se organizátoři snaží všemožnými prostředky, především bariérami v nebezpečných zatáčkách, často jsou třeba jen z obyčejných balíků slámy. "Nikdo nechce koukat na ostatní, jak jezdí z invalidního vozíku, ale náhody se prostě stávají."
NA SESTŘIHY Z POSLEDNÍCH ROČNÍKŮ SE PODÍVEJTE ZDE
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.