Cyklokrosař Zdeněk Štybar považuje triumf na světovém šampionátu před bouřícím publikem v Táboře za největší zážitek v životě. Při závodě ho nerozhodil dočasný propad pořadím kvůli defektu ani úbytek sil v závěru. Na trati prý byl ochotný zemřít, jen aby získal vysněné zlato, které mu v kategorii elite již dvakrát těsně uniklo.
Štybar připustil, že ze sebe vyždímal úplně vše. "Chtěl jsem si ten závod doopravdy užít, takhle jsem do toho šel. Užít si i české fanoušky. Byl jsem připravený, že tam nechám život a svoje poslední síly. To jsem doopravdy udělal. Poslední kolo a půl jsem jel v křečích a naprosto na doraz. Opakoval jsem si v hlavě, že bolest je dočasná a titul navždycky," řekl Štybar po závodě.
ČTĚTE TAKÉ: Zdeněk Štybar doma slaví. Je mistrem světa v cyklokrosu
Nashová dojela po pádech na MS v cyklokrosu čtvrtá
Cyklokrosař Paprstka je juniorský mistr světa
Triumf před nadšeným domácím publikem ho dojal k slzám. "Naposledy jsem brečel v úterý, než jsem odlétal sem do Tábora. Byl jsem na pohřbu tatínka mého mechanika," uvedl smutně český cyklokrosař. "Kdy jsem brečel při závodě, to nevím," prohlásil.
Nedělní vítězství si prý bude pamatovat do smrti: "Vyhrát v Táboře před českými a belgickými fanoušky, to je něco neuvěřitelného. Na každém metru tratě bylo šíleně fanoušků, troubili, řvali, bubnovali. Určitě je to zatím můj největší zážitek v životě."
Štybar zařídil českému cyklokrosu zlatou medaili v elitní kategorii po dlouhých 19 letech. "Doufám, že to teď nebude trvat dalších 19 let," dodal s úsměvem.
Na start šel s jasnou taktikou - od začátku jet úplně na doraz. "Na každém místě jsem jel hranu. Jel jsem o titul, nic víc mě nezajímalo. Chtěl jsem v prvním kole odjet. Chtěl jsem jet svůj závod jako na mistrovství republiky. Na startovní lajně jsem si řekl: vše, nebo nic," líčil čerstvý šampion.
Nerozhodilo ho ani drobné zaváhání na začátku závodu, kdy po defektu na chvíli vypadl z elitní desítky. "Byl jsem dobře psychicky připravený, věděl jsem, že taková situace může nastat. Popral jsem se s tím, navíc jsem pořád viděl špici. Jel jsem si furt svoje tempo, a když jsem byl znovu vepředu, na nic jsem nečekal a ujel," uvedl čtyřiadvacetiletý cyklokrosař.
Dlouhé minuty pak kroužil na táborské trati sám a příliš netušil, co se za jeho zády děje. "Neměl jsem přehled, kdo jak za mnou je a o kolik. Vždy jsem se podíval na obrazovku, ale tam jsem byl pořád jenom já. Těsně za cílem mi fyzioterapeut hlásil, kolik mám náskok," vyprávěl Štybar.
Oslavu zatím vymyšlenou nemá, protože hned v pondělí musí se svým týmem do Belgie. "Moc mě to mrzí, rád bych si to užil s rodinou a s fanoušky. Jsem placený z Belgie a akceptuji to, že musím sedět se všemi sponzory na cestě zpátky," řekl Štybar.
Už chvíli po triumfu ale hleděl Štybar do budoucna, protože rozhodně nehodlá usnout na vavřínech. Těší se, že až do příštího světového šampionátu bude nosit vysněný dres pro cyklokrosového krále. "Chci si udržet pozici mistra světa a v každém závodě ukázat, že ten dres mám oprávněně," dodal.
Foto: ČTK
