Otce olympiády dohnala krize. Odešel jako romantik

Sport
4. 1. 2013 06:30
Pierre de Coubertin na snímku z roku 1906.
Pierre de Coubertin na snímku z roku 1906.

Miliardový kolotoč, obrovská reklamní show, neskutečný byznys. To všechno je kolorit současných olympijských her - největší, nejsledovanější a nejslavnější sportovní akce na planetě. Gigantický podnik pod pěti kruhy přitom navazuje na myšlenky francouzského pedagoga, diplomata a historika Pierra de Coubertina, který chápal sport jako zdravé opojení krve. V těchto dnech svět slaví 150 let od jeho narození.

"Člověk není jen tělo a duch, nýbrž tělo, duch a charakter. Charakter se nevytváří duchem, ale pomocí těla. To je právě to, co starověcí národové dobře věděly a co my tak obtížně křísíme," zní jedna z legendárních tezí Pierra de Coubertina.

Francouzský historik, pedagog a diplomat chápal sport jako prostředek k dosažení dokonalosti, bojoval o jeho zařazení do osnov francouzského školství a rozšířil nemalý zástup těch, kdo se pokoušeli o resuscitaci olympijského odkazu. Na rozdíl od svých předchůdců to ale Coubertin dokázal.

Baron s rodným příjmením de Frédy využil svých diplomatických kontaktů, houževnatosti, pevné vůle a zaplněné pokladnice a v roce 1896 nadšeně sledoval první novodobé olympijské hry, které po vzoru antického odkazu hostily Atény.

Po více než 1500 letech se tak Pierre de Coubertin zasloužil o obnovení olympijské tradice a dodnes je považován za otce novodobých her. Ty podle jeho původní vize neměly patřit pouze sportu, ale také literatuře a umění. Tenhle koncept sice dlouho nepřežil, přesto přinesl Coubertinovi jeho jedinou olympijskou medaili - v roce 1912 obdržel na letních hrách ve Stockholmu zlato v literatuře za svou Ódu na sport.

Také olympijské logo je dílem Pierra de Coubertina.Ovace nepochopení

S vizí na resuscitaci olympijských her vystoupil Coubertin poprvé v roce 1892 v Paříži. Jeho nápad tehdy sice zaujal, jenže to bylo vše. Realizace byla daleko. "Shromáždění tleskalo, souhlasilo, přálo mně plný úspěch a přitom nikdo neporozuměl mé myšlence," napsal ve svých pamětech baron.

Počáteční nezdar ale Coubertina nezastavil. Cestoval po světě, sháněl pro svůj záměr podporu. V roce 1894 byla nakonec jeho myšlenka na Kongresu pro obnovu olympijských her odhlasována a spokojený Coubertin se stal kromě hlavního mecenáše akcí Mezinárodního olympijského výboru od roku 1896 také jeho předsedou. Ve funkci přitom vydržel až do roku 1925.

Otec novodobých olympiád a zakladatel moderního pětiboje se ale v lázni ovací a obdivu netopil. Mnozí totiž jeho sportovní filozofii kritizovali. Závadné prý byly jeho představy o tom, že antičtí sportovci byli amatéři. Podle starověkých písemností mířila mimo terč i známá Coubertinova věta proklamující, že "není důležité vyhrát, ale zúčastnit se."

Nelehké byly pro Coubertina i poslední roky jeho života. Hospodářská krize 30. let totiž vysála i jeho úspory a MOV musel na zabezpečení svého "otce" dokonce vyhlásit sbírku. Její výtěžek už ale Coubertin nedostal. V září 1937 nečekaně zemřel při procházce v ženevském parku. Vskutku romantický odchod věčného romantika.

Pierre de Coubertin
Narodil se 1. ledna 1863 v Paříži ve šlechtické rodině Charlese Louise de Frédyho a Agathy-Gabrielle de Mirville de Coubertin. V roce 1896 byly díky němu obnoveny olympijské hry, které císař Theodosius I. Veliký zakázal v roce 394. Coubertin je autorem olympijské vlajky, symbolu a hesla. Vytvořil olympijský protokol, zahajovací a zakončovací ceremoniál. Je pochovaný ve švýcarském Lausanne, kde sídlí MOV. Jeho srdce je uloženo v památníku ve starověké Olympii.
Autor: Lukáš SeidlFoto: ČTK/KEYSTONE/STR, ČTK/AP/Luca Bruno

Další čtení

Horner končí po 20 letech v čele týmu formule 1 Red Bull

Sport
9. 7. 2025
Klára Poláčková (Kolouchová)

Proč zemřela horolezkyně Kolouchová? Pád ano, výbuch ne

Sport
4. 7. 2025
ilustrační foto

Byla první Češka na Mount Everestu. Teď umřela na Parbatu, vybuchla láhev

Sport
3. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ