Američanka Kristin Armstrongová zaskočila hlavní favoritky cyklistické časovky a dovršila v Riu de Janeiro zlatý hattrick pod pěti kruhy. Zlatou olympijskou radost si mohla vychutnat potřetí za sebou po triumfech v Pekingu a Londýně. A to i přesto, že po londýnské olympiádě už podruhé v kariéře přerušila úspěšnou kariéru a vrátila se k závodění až loni.
"Nemám slov na to, abych to popsala," řekla Armstrongová. Kariéru přerušila už po mistrovství světa 2009, aby založila rodinu. V roce 2011 se vrátila s cílem získat zlato v Londýně. Uspěla a před čtyřmi lety už slavila se synem Lucasem Williamem. Mámě gratuloval po dojezdu i tentokrát. A v jejích očích se zablýskaly slzy dojetí.
"Když už jste byli dvakrát na sportovním vrcholu, proč znovu riskovat návrat kvůli zlaté medaili? Nejlepší odpovědí, kterou jsem si mohla dát, bylo to, že na ni mohu dosáhnout," prohlásila Armstrongová, jež ve čtvrtek oslaví už 43. narozeniny a je starší o sedm a více let než kterýkoliv jezdec mezi muži i ženami, kteří se postavili na start časovky.
Američanka zároveň o čtyři roky posunula i svůj rekord z Londýna, kde se stala nejstarší cyklistickou šampionkou pod pěti kruhy. "Je to úžasné. A nevím, jestli mi to už vůbec dochází," netajila Armstrongová a zároveň připustila, že cesta ke třetímu zlatu byla nejobtížnější.
"Vzala jsem si (po Londýnu) nějaký čas k oddechu. Má mysl už začínala být unavená. Když jsem se pak vrátila, soustředila jsem se jen na Rio. Ale bylo to obtížné. I proto, že za posledních šest měsíců jsem předvedla pár nepovedených výkonů," podotkla Armstrongová.
Ale nakonec dokázala kritiky umlčet. Možná i díky tomu, že se držela hesla "USA STRONG", jež je navíc hříčkou s jejím příjmením. "Bylo těžké se vracet. Nemyslela jsem si třeba, že by třetí místo na domácím šampionátu bylo špatným výsledkem, ale mnozí ostatní to viděli jinak. Bylo to vážně obtížné, protože jsem cítila, jak jsou na mě lidé tvrdí," řekla.
A "strong", tedy silná, potřebovala být i tentokrát před závodem, když se podívala z okna a zjistila, že se probudila do deštivého dne. "Když jsem ve čtyři ráno vykoukla z okna, jen jsem si řekla: 'To ne'. Ale měla jsem dvě možnosti - buď začít být nervózní, nebo si říct, že jsem tady nejzkušenější, a jen se z toho snažit něco vytěžit," popsala Armstrongová.
