Příběhy sportovců, kteří emigrovali. Úspěchy sbírali v cizině

Během tzv. minulého režimu lidé často utíkali nelegálně za lepším životem do zahraničí. Mezi emigranty bylo i několik významných sportovců, kteří na úspěšnou kariéru navázali v cizině. Někteří se později do České republiky vrátili, jiní už ne. 

Navrátilová si v emigraci přiznáním orientace ztížila žití

Bývalá československá tenistka Martina Navrátilová se rozhodla emigrovat v roce 1975, kdy nebylo v období komunismu sportu příliš přáno a ke všemu jí úřady nedovolili startovat na US Open v Americe.

Už od začátku byl život v zámoří pro pražskou rodačku velmi těžký a v tenise se nemohla dobře prosadit. Těžší časy nastaly ještě později a to ve chvíli, kdy otevřeně přiznala svojí homosexualitu. Zatímco žila v Americe se svojí přítelkyní, rozhodla se její rodina přestěhovat za ní. Za velkou louží však rodiče Navrátilové vydrželi jen rok a vrátili se zpátky do Československa.

V roce 1981 se stala americkou občankou a i přes špatné vztahy se sponzory, kteří nechtěli být spojováni s podporou homosexuálně orientované sportovkyně, se stala Navrátilová nejlepší tenistkou v historii a zároveň i jednou z největších aktivistek v boji za práva gayů a lesbiček.

Krasobruslařka Vrzáňová udivila Ameriku

Teprve nedávno dala v 84 letech věčné sbohem. Bývalá vynikající krasobruslařka Alena "Ája" Vrzáňová byla dvojnásobnou mistryní světa. Když se píše rok 1950, pražská rodačka má krátce po dosažení plnoletosti a režim jí vyzývá k ukončení kariéry a povinnému trénování na území Moskvy.

S těmito špatnými pocity odjela na MS 1950 v Londýně, odkud už se do vlasti nevrátila. Státní bezpečnost vynesla z jejího bytu přes 80 trofejí a protože jí Československá ambasáda v Londýně vyhrožovala pomstou na rodičích, tak její matka také utekla do zámoří.

Na rozdíl od Navrátilové se jí za mořem dařilo lépe, jelikož se stala nezapomenutelnou legendou ledních revue. Zde se také provdala se za Čechoameričana Pavla Steindlera, který v USA vlastnil několik restaurací a jednu z nich dal i své manželce jako svatební dar.

V roce 2004 dostala ocenění na Pražském hradě - medaili Za zásluhy. Po pádu komunistického režimu se vracela domů, především v období vánočních svátků.

Proti Česku si Petr Nedvěd zahrál za Kanadu

V roce 1989 emigroval hokejista Petr Nedvěd do Kanady, kde později začal hrát juniorskou soutěž. O rok později už rozjel svou kariéru v NHL a přijal kanadské občanství. Jeho výborné výkony ho vynesly až do reprezentace. Nikoli do národního týmu České republiky, ale do národního týmu Kanady. 

S týmem Javorového listu startoval na olympiádě 1994 v norském Lillehammeru, kde narazil i na tým České republiky. Ten se svými hráči vyřadil už ve čtvrtfinále. O dva roky později už ale stál na straně země, kde se narodil. Za Česko pak odehrál na mezinárodní úrovni přes 350 utkání, naopak dres Kanady už nikdy neoblékl.

Terminátor Lendl chtěl hrát za Československo a žít v USA

Bývalý tenista Ivan Lendl během své kariéry několikrát vyhrál French Open, US Open i Australian Open, na Wimbledonu byl však jen dvakrát ve finále. I tak je jedním z nejlepších tenistů historie. Reprezentoval Československo a později i Spojené státy.

V roce 1986 se totiž rozhodl emigrovat do USA a o šest let později získal i americké občanství. "Terminátor", jak byl přezdíván, ani emigrovat nemusel. Od komunistického režimu chtěl jen svolení, že může reprezentovat Československo, ale žít bude v Americe. To v tehdejší době bylo nemyslitelné a tak ani on žádnou výjimku nedostal.

Do České republiky sice občas na návštěvu přijede, ale na stálo se do ní už nikdy přestěhovat nechce. Sám však přiznává, že vztah k rodné zemi stále má. Doma je už neodmyslitelně ve floridském městě Bradenton, kde žije s americkou manželkou Samanthou, se kterou vychovává pět dcer.