Protéza jako doping

Geniální sportovec, jenž překonal přírodu, ale také kyborg nebo Maxipes Fík - takové přídomky si vysloužil jihoafrický sprinter Oscar Pistorius.

Atlet s nohama amputovanýma pod koleny dokáže běhat stejně rychle jako jeho zdraví soupeři. Čerstvě vylepšené světové pararekordy na 100, 200 a 400 metrů dokonce daly Oscaru Pistoriovi šanci pokusit se příští rok o splnění limitu na klasické olympijské hry v Pekingu 2008.

Má to však háček. Start mu nejprve musí povolit Mezinárodní atletická federace IAAF. Problematické jsou podle nejvyšších činovníků světové atletiky právě umělé končetiny dvacetiletého rodáka z Pretorie. „Soutěžit na olympijských hrách se zdravotně postiženému sportovci určitě nedá zakázat,“ řekl předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. „Pokud by se však ukázalo, že má nějakou výhodu, která jej urychluje, byl by to problém.“

A v tom je právě zádrhel. Podle některých zástupců IAAF speciálně tvarované protézy známé jako „cheetahs“ (gepardi) dávají Pistoriovi výhodu před zdravými sportovci. „Se vší úctou k jeho výkonům ale nemůžeme připustit něco, co poskytuje výhodu,“ prohlásil například ředitel pro rozvoj IAAF Elio Locatelle. „Mělo by to vliv na čistotu sportu. Příště třeba půjde o zařízení, které si lidé dají na záda a budou moci létat.“

Souhlasí i šéf Českého svazu tělesně postižených sportovců Jan Nevrkla: „Bylo by výborné, kdyby tělesně postižený sportovec startoval na olympijských hrách. O nominaci usiluje například jednonohá jihoafrická plavkyně Natalie de Toit.“ Jenže Pistoriův případ je sporný, neboť lze obtížně určit hranici mezi výkonem organismu a technologie. Nevrkla viděl sprintera na paralympijských hrách v Athénách: v rozběhu prý hodně zaspal na startu, a přesto doběhl - nebo spíše doskákal - s velkým náskokem první ve světovém rekordu. Ostatní soupeře v souboji s Pistoriem limitovalo, že jim chybí „pouze“ jedna noha. „Při odrazu z vlastní končetiny byl krok viditelně kratší než z protézy a Oscar se do cíle řítil zvýhodněn, odrážeje se z obou protéz mohutnými skoky hodnými Maxipsa Fíka na pérech,“ popisuje Nevrkla.

Robert Gailey, profesor tělesné terapie na lékařské univerzitě v Miami, který studoval beznohé běžce, oponuje: „Mají nespravedlivou výhodu, anebo jsou jen diskriminováni kvůli předsudkům olympijského výboru, který nechce vidět postiženého člověka na stejné startovní čáře s nepostiženými ze strachu, že by dokonalé tělo nemuselo zvítězit?“

Zavládne techno-doping?

Pistorius by na olympijských hrách v Pekingu pravděpodobně zatím medaili nezískal (viz Srovnání se zdravými). Technologický vývoj by však mohl zdravotně postižené sportovce dovést k časům, jež by stačily na vítězství nad „kompletními“ atlety. Jak zajistit, aby se nehandicapovaní nedostali do nevýhody? „Modifikovat protézy k horšímu je nemožné,“ říká Nevrkla, „bylo by to úplně proti logice věci. Firmy vytvářejí nové technologie, aby posunuly život tělesně postižených dopředu.“ Každou speciální protézu by tak v nové éře techno-dopingu musela prohlédnout jednotlivě komise podobná dnešním antidopingovým výborům.

„Nedokážu si představit, že by v budoucnosti řešil podobné záležitosti přímo antidopingový výbor,“ kroutí hlavou ředitel Českého antidopingového výboru Jaroslav Nekola.

Pistoriova cena stoupne

I kdyby se Pistoriovi boj o účast na olympijských hrách nepodařil, jeho přínos zájmu o sport handicapovaných je zjevný. Navíc jako jeden z mála handicapovaných atletů nemá nouzi o sponzory a reklamní příležitosti. „Zatím je podle mého možné získat jej bez startovného, pouze za letenku a ubytování,“ říká manažer Jana Železného a mítinku Zlatá tretra Alfonz Juck. „V případě povolení startu od IAAF však jeho cena pravděpodobně výrazně stoupne. Jím splněný limit se dá rozhodně marketingově využít.“ Manažer proto nevylučuje, že by se Pistorius mohl příští rok objevit i na Zlaté tretře v Ostravě. „Pokud bude jeho disciplína vypsaná, tak je to možné,“ říká Juck.

***

Zlatá sbírka s protézou

Nejznámějším handicapovaným sportovcem, který získal vavříny i na olympijských hrách, byl americký gymnasta George Eyser. Na olympiádě v Saint Louis v roce 1904 cvičil s dřevěnou protézou, odvezl si šest medailí. Tehdejší gymnastické soutěže sice trpěly nedostatkem sportovců a v podstatě nahrazovaly národní šampionát amerických sportovců, tři zlaté - z bradel, přeskoku a šplhu - přesto ohromují.

Foto: ČTK