Jejich životy evokují v lidech úspěch, peníze a pocit bezstarostnosti. Jejich odchody - a tím spíše dobrovolné - jsou pro všechny velikým šokem. Smrt Františka Rajtorala opět upozornila veřejnost na to, že i profesionální sportovci mohou trpět osobními problémy, které občas vyvrcholí tragédií.
Deprese, ztráta angažmá, dluhy, nespokojenost s vlastním životem, tíha odpovědnosti... To je jen pár důvodů, kvůli kterým se stane, že se sportovci ocitnou na dně a sáhnou si na život. Bývalého plzeňského fotbalistu Františka Rajtorala našli oběšeného v jeho bytě v Turecku.
Rajtoral trpěl v životě psychickými problémy a důvodem k jeho sebevraždě byly údajně rodinné problémy. Bývalý reprezentant byl ještě v pátek na lavičce svého klubu v utkání s Konyasporem, v neděli večer ho zástupci klubu našli mrtvého v jeho bytě.
Rajtoral ale není prvním fotbalistou, který se rozhodl ukončit svůj život. V roce 2009 spáchal sebevraždu německý brankář Hannoveru Robert Enke. Stalo se tak po sezoně, v níž získal ocenění za nejlepšího gólmana celé ligy a s národním týmem vybojoval stříbro na evropském šampionátu. Ale ani zdánlivý úspěch není pro člověka, který se topí v depresích, vykoupením.
Na Enkeho měla zásadní vliv smrt dvouleté dcery, která zemřela na problémy s vrozenou srdeční vadou. Právě od té doby se charismatický Němec utápěl v depresích, kvůli kterým se rozhodl skoncovat se životem na železničním přejezdu.
Ukončit život oběšením si vybrala i britská fotbalová legenda Gary Speed. Ve své době rekordman v počtu startů v anglické lize, mistr Premier League spáchal sebevraždu ve svém domě na hrabství Cheshire. Od roku 2010 do své smrti byl Speed trenérem reprezentace Walesu.
Smrt se nevyhýbá ani hokeji
Osobní problémy, které vyvrcholí sebevraždou, nejsou k vidění pouze u fotbalistů. Před třemi lety se v 42 letech oběsil bývalý hokejový reprezentant Miroslav Hlinka. Bratranec útočníka pražské Sparty Jaroslava Hlinky reprezentoval Českou republiku i Slovensko a měl ve sbírce kompletní sbírku medailí.
Stejně jako Hlinka se rozhodl svůj život ukončit i další slovenský reprezentant Marek Svatoš. Ten se v listopadu loňského roku údajně kvůli depresivním stavům předávkoval léky ve svém bytě v USA. Svatošovi byla po vstupu do NHL prorokována hvězdná kariéra.
Hlavně díky vleklým zdravotním problémům nedokázal šikovný útočník v zámořské soutěži dlouhodobě prorazit a ke konci kariéry se stěhoval na domovské Slovensko. Často ale odjížděl do Spojených států za svou americkou manželkou, která žila v Denveru. I kvůli tomu se rozhodl ukončit kariéru.
Problémy, které ho provázely, když se naplno věnoval hokeji, ho ale zřejmě neopustily. Čtyřiatřicetiletý Svatoš po sobě zanechal manželku a dvě děti.
Ještě o devět let méně bylo libereckému hokejistovi Pavlu Kábrtovi, když ho v roce 2003 našli oběšeného v lese na Pardubicku. Kábrt patřil ke generaci úspěšných hokejistů, kteří vzešli z extraligových Pardubic.
V roce 2002 vybojoval s Libercem extraligovou příslušnost. Ale do dalšího ročníku již nezasáhl. Měl problémy s dlouhodobou únavou, bolestmi hlavy a depresivními stavy. V září 2003 se rozhodl ukončit svůj život. Kábrtovi nebylo v té době ani 25 let.
