"Je to Bůh," opakují lidé, kteří prošli jeho rukama. Světoznámý a přitom nenápadný fyzioterapeut Pavel Kolář krčí rameny: "Nějaký dar asi mám." Sám trpí Bechtěrevovou chorobou, která ho v pozdějším věku může upoutat na invalidní vozík. "Léčím i sám sebe," říká.
Stává se vám někdy, že sedíte na pivu a od vedlejšího stolu k vám přijde neznámý člověk s tím, že ho něco bolí?
Docela často. Proto ani nechodím na pivo pravidelně do jedné hospody. Dřív jsem to dělával, ale už dopředu mi bylo jasné, že tam zase bude někdo stát s rentgenem nebo lékařskou zprávou a bude chtít konzultaci. Já ty lidi chápu a vůbec se na ně nezlobím. I když je to někdy těžké - jdete na chvilku na pivo a máte zase řešit práci...
Jste v takových situacích dobrák, který pomůže?
Většinou jo. Málokdy odmítnu.
Když jdete po ulici, sledujete lidi a odhadujete jejich diagnózu?
Ano. I když jedu metrem, tramvají, nebo jsem v restauraci. A snažím se odečítat z jejich pohybu různé informace, včetně psychiky. Pohyb nám hodně sděluje, je vyjádřením a zrcadlem mozku. Moje žena mě ale někdy podezírá, že koukám na ženský, ale ono to tak úplně není. Prostě jen odborně pozoruji pohyb. (směje se)
Co považuje za svůj největší úspěch?
Jak hrál Václav Havel, kterého léčil, fotbal?
Jak je na tom finančně?
V čem je jedinečný Jaromír Jágr a proč se Tomáš Rosický pořád zraňuje?
Jak bojuje se svojí zákeřnou chorobou?
Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek naleznete v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 25. února.
