Boj o peníze
Sport chce zpátky víc peněz. Loni vydělal státu 52 miliard

Český sport přinesl loni veřejnému sektoru 52 miliard korun a jeho podíl na příjmech státního rozpočtu dosáhl 3,3 procenta. Vyplývá to ze studie koncepce financování sportu v České republice, kterou pro Český olympijský výbor zpracovala společnost KPMG Česká republika. Šéfové sportu chtějí, aby stát do sportovního prostředí vracel víc než dosud.

Studie dospěla k závěru, že každá koruna vložená do podpory sportu z veřejných rozpočtů přináší zpět do těchto rozpočtů 3,55 koruny. České sportovní prostředí a navázaná odvětví vytvářejí více než 180 tisíc pracovních míst.

Představitelé ČOV, kteří ve čtvrtek studii prezentovali, poukazují na to, že navzdory pozitivnímu ekonomickému přínosu nemá financování sportu v ČR ucelený funkční systém. Podpora sportu z veřejných zdrojů trvale klesá - jen v letech 2010 a 2011 meziročně poklesla o více než tři miliardy korun.

"Česká republika se nachází ve skupině zemí, které vynakládají na podporu sportu nejméně," tvrdí místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. "Veřejné rozpočty si přitom z každé stokoruny vynaložené na sport vezmou formou odvodů a daní 42 korun zpět," dodal.

Z analýzy dále vyplývá, že je Česká republika jednou z mála zemí v EU, kde loterijní společnosti neodvádějí finanční prostředky do sportu. Podle předsedy ČSTV Miroslava Jansty jsou na tom podobně jen Kypr a Lotyšsko, které také nemají povinnost vracet z výnosů ze zdanění loterií určitý podíl prostředků zpět do sportovního prostředí.

KPMG Česká republika vycházela při analýze z dat významných sportovních institucí, podkladů z Ministerstva školství, mládeže, tělovýchovy a sportu ČR, Ministerstva financí ČR a z příkladů evropských zemí. "Studii lze vnímat jako první komplexní soubor, který poskytuje podrobné informace o aktuálním stavu financování českého sportu," řekl Kejval.

Ministerstvo školství zpracovalo podobnou studii v roce 2009 a dospělo k závěru, že do sportu putuje ze státního rozpočtu celkem 8,5 miliardy ročně. Představitelé sportu tehdy chtěli zvýšit podíl z 0,2 na 0,3 procenta, ale neuspěli. Navíc přišli o další peníze kvůli problémům Sazky a změnou loterijního zákona.