To to trvalo. Vidět Tomáše Berdycha v pohodě, jak hraje svůj tenis, je parádní gurmánský sportovní zážitek. Jenže nejlepší český hráč současnosti ho v posledních měsících nabízel sporadicky, prakticky vůbec. Až v Londýně své věrné fanoušky konečně obdaroval.
Přitom to tak zpočátku nevypadalo. V pondělí byl Berdych proti Srbu Novaku Djokovičovi ztělesněním svého špatného já. Kazil lehké balony a se svým servisem byl spokojený asi jako Pražané s novým obsazením na radnici.
Djokovič se s tím naopak nepáral a svého soupeře přejel ve dvou setech. Pětadvacetiletý Čech byl místy zralý na ručník a nikdo nepředpokládal, že by to v následném průběhu turnaje plného mistrů mělo vypadat jinak. Když navíc dalším v cestě byl americký bomber Andy Roddick.
Ten v prvním zápase trápil ve třech setech Nadala a Berdycha letos porazil třikrát ze tří zápasů. Favorit byl jasný, poražený také. Tedy, měl být jasný. Středa jako by se měla stát novým Berdychovým začátkem. Startem za lepší budoucností.
Na modrém londýnském kurtu se z ničeho nic objevil ten Tomáš Berdych, který se po finále Wimbledonu někam vypařil. Agresivní, přesný, sebevědomý, koncentrovaný. Usměvavý a především konečně - vítězný.
Roddick nechápal. V pondělí byl blízko skalpu nezastavitelného Španěla, ve středu naopak jasně prohrál s hráčem, který by v posledních dvou měsících byl schopný prohrát snad i s prázdným kurtem. Nechápal to ale skoro nikdo.
A bylo to krásné české tenisové nechápání. Všichni se najednou těšili na páteční souboj s tím španělským býkem. Pryč byla blbá nálada. I na Facebook se najednou vrátily vzkazy "dneska fandíme Tomáši Berdychovi!". A to už dneska něco znamená.
Byla to bláhová očekávání, že by Berdych mohl Nadala zašlápnout do kurtu. Ale konečně tu byla. Nikdo se nebál, "co zase ten Berdych předvede, co pokazí, co nezvládne".
Po půl roce se tak do Čech opět vrátila tenisová euforie. Díky tomu, kdo v létě pobláznil s raketou v ruce skoro všechny. A vrátilo se toho mnohem víc. Třeba i úsměv na tvář toho kluka s raketou.
Těším se tak na sezonu 2011. Konečně se na ni těším.
